Jako červená nit se mým životem vine… bolavé koleno. V pubertě jsem běhal a sportoval tak intenzivně, že mne každou noc bolela kolena. Pan doktor tehdy pokýval hlavou a řekl, že prostě rychle rostu. Teprve mnohem později jsem se dověděl, že kolena souvisí s drahou ledvin a močového měchýře, a taky se sluchem. A že moje matka měla celoživotní potíže s ledvinami (byla i na operaci a jednu jí museli vzít) a cukrovkou: celé těhotenství proplakala, prý zklamáním ze života a manžela.
Na kurzu v Chorvatsku mi jeden účastník, ale též čajovník a léčitel, řekl, že si sice stěžuju na občasnou bolest v levém, ale že skutečný problém je v pravém koleni. A já si vzpomněl, jak jsem při jednom zenovém sezení nevěnoval dostatečnou pozornost úpravě kimona, hodinu jsem seděl bez hnutí, a nakonec nedokázal vstát: záhyb na kimonu se ocitl přesně na tepně a zmrtvělá končetina se sesypala zároveň se mnou. Nikdy nezapomenu na údiv, s jakým jsem v tom okamžiku sledoval, jak se mi rozpadly všechny klouby.
Dědeček z matčiny strany (po moravsku stařeček) je prý ten, komu se nejvíc podobám: viděl jsem ho na živo jen jednou, a vzpomínám na jeho sbírku fotografií z legionářské cesty ze Sibiře a Japonska přes Suez do Evropy, vůni viržinek, která kouřil, a styl obouvání bot: bolela ho kolena a tak jsem mu pomáhal. Přeskočily geny nejen v mé lásce k Dálnému východu, ale i k bolavému kolenu?
Když jsem překládal zenovou literaturu, našel jsem i několik příběhů mistrů, kteří měli potíže s koleny, ale to nic neubralo na jejich duchovní schopnosti pomáhat lidem na cestě k osvícení. Jeden dokonce nemohl kolena moc ohýbat, tak zasedl se kříženýma nohama do pozice a až do smrti, několik let, je nerozpletl. Umřel a byl takto i pochován. Co je to bolest v koleni proti osvícení, že?
Do svých pětapadesáti let jsem běhal jako kamzík, včetně sešupů v lese, ale pak, také protože jsme se mnohokrát stěhovali, a z počátku vždy ze čtvrtých do pátých pater bez výtahu, jsem si zvláště pravé koleno nějak namohl a začalo bolet a otékat. Na chirurgii mi z něj vytáhli nadvakrát vodu, dali injekci antibiotik a oznámili mi, že teď už k nim budu chodit pravidelně. Cože, vyděsil jsem se, zhubl, upravil stravování a pil nějakou dobu Geladrink: dalších několik let jsem, když jsem to s tím běhá ním po horách nepřeháněl, potíže neměl.
Samozřejmě, při delších sezeních a přednáškách (v sedě, se zkříženýma nohama) jsem si už delší dobu občas instinktivně hladil pravé koleno, ale až před čtyřmi lety (samozřejmě, v době, kdy moje tehdejší žena začala vyvádět, ale odmítala mi říct, co se děje) na podzim se ozvalo, a pak, při hlídání sedmileté fenky teriéra, jsem jednou, když zabrala v závěji, koleno nějak špatně natočil, a pak chtěl také zabrat. Rup ho, málem jsem nedošel domů. Po pár dnech mne napadla babská rada, a po třech tvarohových zábalech a dvou měsících šetření se vše dalo do pořádku.
Jenže pak přišly tři roky v nejistotě, a loni rozvod, a emoce udělaly své. Koleno se hodně ozvalo. A lákají mne na operaci, jenže já vím, že ani po operaci koleno bolet nepřestane, protože se nevyléčí příčina (ledviny a potlačené emoce, vysoký krevní tlak). A tak si budu tu červenou nit mého fyzického života užívat dál (právě teď mačkám bod S a piju ledvinový čaj).
Jenže pokud by si někdo mohl myslet, že je to špatně, není to tak. Bolesti kolen v pubertě mne připravily na pozdější zazen (v pozici na zkřížených nohou): abych vůbec mohl usnout, lehával jsem na břiše a jednu nohu jsem vždy posunul skrčenou hodně nahoru, koleno až u hrudníku. Otevíral jsem tak instinktivně pánev a v dospělosti jsem zvládal pozici lotosu jako jeden z mála Čechů: byl jsem připraven.
Podobně tak bolesti kolen při sezení v začátcích mé zenové Cesty přispěly k tomu, že jsem zvládl soustředění do hary (naučil jsem se tam tu bolest „strkat“, a tedy se od ní odpoutat) a mohl pak „do hary“ strkat (a správně luštit) i kóany. Zvládl jsem také a dovedl k mistrovství to, čemu říkám umanutost, a bez čeho bych řadu věcí nedořešil a nerealizoval. A od počátku snah o realizaci svých potenciálů jsem z četby věděl, a pak realizoval zjištění, že nějaké bolavé koleno je nic ve srovnání s osvícením…
P.. S.: Ve stáří bude mít potíže s koleny, tvrdí jedna horoskopová stránka (wahlgrenis) o mužích, kteří se jmenují Vlastimil… tož tak.
