Vymoženosti a vylepšení současných počítačových programů, zvláště ty, které mohu a dokážu ocenit (například téměř nekonečnou možnost oprav stylistických nedostatků, ach, kde jsou ty doby, kdy jsem musel silou proťuknout dvanáct archů průklepového papíru A4, psát od kraje ke kraji a neudělat (!) překlep, protože se to nedalo opravit, ale i možnost vyjmou celý odstavec a článek poskládat kdykoliv zcela jinak – kdysi jsem to dělal nůžkami), mne nepřestávají udivovat. Poslední dobou mne ale ještě víc udivuje jedna podivuhodná funkce textového editoru – automatická oprava pravopisu.
Počítač opravuje překlepy, v pořádku, ale je přitom tak horlivý, že opravuje i slova, která tam původně měla být. A často posune význam zcela nežádoucím směrem. Musím tak po sobě text kontrolovat daleko vícekrát, než donedávna, a také proto publikuji své blogy časně ráno, abych text mohl zkontrolovat přímo na webu, protože často až tam a tehdy zachytím dalších pár nesmyslů (kterými mne provokuje a zlobí automatický opravář textu).
Když napíšu „setkal jsem se s mužem…“ a na webu pak čtu „sekal jsem se s mužem“, zasměju se, protože jsem se s ním opravdu docela vášnivě hádal (i když jsem nepoužíval srp nebo kosu, ale jen slova).
Když mi počítač tvrdošíjně mění slovo „cédéčka“ za „cérečka“, a nejde to spravit, začínám se zlobit. Jméno novináře Štindl mi ten potměšilý počítačový šotek, předstírající, že mu jde o dobro mých čtenářů, rázem a nenápadně změní na Švindl, vyhledavač google na spisovatele Gogola, indickou bohyni Dákíní změní na Cákání (i když představa polonahých lepých a velmi oblých indických žen, kterak se cákají, není zase až tak nepříjemná), dietu (tedy omezený příjem potravin) změní v dueta (nu, hladovět společně s manželkou či milenkou je lepší než hladovět sám), děvy v (leningradské) Něvy, a já kroutím hlavou a opravuji. Když ale místo Američana a duchovní osobnosti Ram Dasse nabídne českého spisovatele Basse, slavnou rockovou skupinu Jethro Tull změní na Ježuro, desetihlavého draka na desetihlavňového a autistické (děti) na artistické (což by mohlo být i pro ty děti docela zábavné), už jsem jen otrávený.
Někdy ovšem zásadně změní význam sdělení: orgasmický porod tvrdošíjně neuznává (právě tak jako čeští porodníci a bohužel naprostá většina českých žen) a nabízí orgastický (snad má na mysli orgie). Zábavné je číst, že termín syndrom seminářové bohyně (od slova seminář) rázem a pokaždé pozmění na syndrom semenářové bohyně, nebo že žena může prodloužit řady pomocí speciálních kapel (má být samozřejmě řasy a kapek). Regionální (oblast) racionálně změní na racionální, jméno slavného porodníka Odenta vždy změní na slovo „oděny“ (asi má na mysli ženy, kterým pomáhal rodit). Dolary klidně mění na dolety, židovské jméno Aaron bůhvíproč na Zaboč atd.
Marně mu domlouvám. Má svou hlavu (pardon, program). Několika dotazy jsem zjistil, že se s tímhle fenoménem potýká i řada mých známých, a že to jde „vypnout“. Zkusil jsem to, ale nakonec zjistil, že trávím víc času opravou překlepů, které mi jinak, zapnut, program automatických oprav promptně opraví, než opravou výše zmíněných „oprav“, které smysl textu posouvají někdy zcela jinam. Holt něco za něco… a tak funkci automatických oprav mám znovu zapnutou a počítačem vnucené opravy beru jako jeho každodenní příspěvek k mé dobré náladě.
