Klimatologie, předpovědi počasí, environmentalistika a jiné problémy spojené s přírodou (a myslí) a pokusy o její ovládnutí jsou tak složité a komplexní, že je až třeskutě naivní považovat se za na jedné straně za všeho schopné pány tvorstva, a na druhé straně tvrdit, že lidská činnost nic nemění a nemůže změnit. Poslední dobou se množí články, které odhalují některé záměrné pokusy o diskreditační kampaně, jež ocituji a pokusím se opět naznačit, že selský rozum, jakkoliv je žádaný a funkční, přestává stačit, a tak jako problém slepice a vejce, pro většinu (ne)řešených problémů nemá praktické řešení.
„Původní odhady počítaly s tím, že průmysl vypustí do ovzduší více síry a pevných částic, tedy látky, které dokážou vzduch ochladit. Křivka průměrných teplot skutečně několik let klesala, protože se používaly zastaralé technologie,“ říká klimatolog Jan Pretel, a poukazuje tak na nemožnost pregnantně spočítat, jak to s námi bude. Všechno je jinak, protože tento trend pominul poté, co využívání moderních technologií snížilo jejich produkci. To jsou paradoxy, že?
Vzpomínáte si ještě na údajný skandál, který vypukl několik týdnů před klimatickou konferencí v Kodani? Ptá se řečnicky Jan Beránek, který vyvrací tuhle diskreditaci a zároveň jední dechem naznačuje nebezpečí v odfláknuté práci žurnalistů a médií: Všude jsme četli senzační zprávy o tom, že soukromé emaily klimatologů Východoanglické univerzity odhalují úmyslné manipulace s daty a potlačování skeptických hlasů ve vědeckých publikacích. Přestože šlo – načasováním, metodou i titulky – o zjevně pečlivě nachystanou diskreditační kampaň, zbaštila to všechna média i s navijákem. Který z novinářů by se ale probíral tisícovkami původních dokumentů a snažil se zorientovat ve vědecké hantýrce vedené na úrovni univerzitních expertů? Přitom společenská zodpovědnost novinářů – třeba právě v tomto případě – je srovnatelná se zodpovědností a transparentností, kterou sami nemilosrdně vyžadují od politiků a úředníků. Obávám se, že reflexe sdělovacích prostředků je prakticky nulová. Četli jste snad v posledních týdnech palcové titulky o tom, že vědci nic neprovedli a jejich závěry ohledně závažnosti klimatických změn byly objektivní?Osmého července totiž, jak upozorňuje Jan Beránek, potvrdilo třetí a poslední nezávislé vyšetřování ukradených emailů Východoanglické univerzity, že se dotyční vědci nedopustili ničeho nečestného a plně očistilo klimatology z nařčení z nedbalosti a nepoctivosti.
Namísto aby se novináři pokusili objasnit pozadí těchto zjevně koordinovaných akcí, dali přednost laciné senzaci a zprávám o domnělých vadách a rozporech v klimatologii. Během posledního půl roku jsme se tak mohli dočíst o některých chybách v dokumentech Mezivládního panelu pro klimatické změny. Vsadím se, že stejně jako předtím ani tentokrát se redaktoři neprobírali tisíci stranami vědeckých prací a souhrnných dokumentů, aby v nich objevili jeden nesprávný dílčí údaj o rychlosti tání ledovců v Himalájích, pár vadných citací pod čarou nebo tvrzení o zranitelnosti amazonských pralesů vůči změnám klimatu (o němž se později ukázalo, že je pravdivé, takže noviny Sunday Times musely zveřejnit omluvu). Byla to právě média, která navzdory faktům vytvořila zdání, že věda je ve svých závěrech ohledně klimatických změn rozpolcená, její závěry jsou relativní, a pravda je tak někde napůl. Tyto informace podkopaly důvěru veřejnosti v klimatologii a oslabily pocit, že klimatické změny jsou naléhavý problém, který musíme neodkladně řešit. A nyní jsou to znovu média, která ve své většině ignorují nezávislá potvrzení o tom, že všechno bylo jinak. Takto fungující média se tak stávají velkým politickým problémem, píše Jan Beránek.
Není se co divit, že předseda Mezivládního panelu pro změny klimatu (IPCC) Rádžendra Pačaurí rozeslal 5. července dopis všem 831 odborníkům, autorům budoucí páté zprávy IPCC o klimatických změnách, která bude zveřejněna v období 2013 – 2014 (bude navazovat na čtvrtou, kontroverzní analýzu vydanou v roce 2007, podle níž se globálně otepluje a to s největší pravděpodobností v důsledku skleníkových plynů produkovaných lidskou civilizací), v němž doporučuje, aby si „drželi odstup od médií“.
A co na to občan? Odborníci si protiřečí a nikdo zodpovědně a se zárukou neporadí. Selský rozum a informovanost z více zdrojů ale na individuální rozhodnutí stále stačí: „Kdyby mi někdo nabídl, ať si koupím dům u Středozemního moře, velmi bych to zvažoval, protože kromě vysokých teplot lze v těchto oblastech očekávat problémy s nedostatkem vody. Horko a sucho rovněž podstatně zvyšuje riziko požárů, takže je docela dobře možné, že bych o dům i přišel,“ říká v článku Josefa Matyáše (Koupit dům ve Středomoří? LN 7. 7. 2010) již jednou citovaný klimatolog Jan Pretel.
Situace je, přes všechno bagatelizování (i našeho prezidenta), vážná. „Buď dojde k postupnému celosvětovému řešení problémů životního prostředí a k vyrovnávání rozdílů mezi bohatými a chudými zeměmi, nebo se svět začne dělit na stále menší společenské útvary a každý z nich bude preferovat své zájmy a řešit problémy životního prostředí na lokální úrovni,“ vysvětluje Jan Pretel. Jedno začíná být jisté: Člověk zasahuje do křehké rovnováhy klimatického systému takovým způsobem, že princip předběžné opatrnosti je namístě; je ho však třeba používat vždy s rozmyslem.
Krátkozrace a se strachem z odhalení našich nedokonalostí vyznáváme řadu dalších mýtů a iluzí, a odmítáme vzít na vědomí, že už víme, kde „udělali soudruzi z NDR chybu“ a měli bychom si to (a naši lenost začít to měnit) přiznat. Jednáme jako hlupáci, a tvrdohlavě odmítáme domyslet varovné věty těch rozumnějších: Spalování fosilních paliv se za sto let stane zřejmě tak barbarským činem, že si takové mrhání energií a znečišťování vzduchu nikdo nedovolí.
Zkusme domyslet další úrovně – právě tak sci-fi zatím zní jiné věty (v pořadí od těch očividných, až po ty nejzákladnější a příčinné, a v daleko kratším časovém rozpětí):
Nesnesitelně lehká blahosklonnost státu a úřadů k metodám a profitu bezohledných globálních podnikatelů a mediálních a reklamních magnátů se stane za pár desítek let tak barbarským činem, že si toto podřezávání větve pod vývojem lidstva nikdo (sebezáchovně) nedovolí.
Naivní a trestuhodná arogance, s jakou rozšiřujeme dálnice, aby nám ještě více vládla (a ovzduší zamořovala a klima oteplovala) jejich veličenstva Auta, se stane za pár desítek let tak barbarským činem, že si to nikdo nedovolí.
Absence základního citu pro spravedlnost, kdy několik procent poškozených jedinců terorizuje naprostou většinu ostatních, se za pár desítek let stane tak barbarským činem, že si takové narušování chodu společnosti nikdo nedovolí.
Autoritativní školství nutící žáky biflovat za pár let zbytečné informace se za pár desítek let stane tak barbarským činem, že si takové mrhání talenty a přirozenými potenciály našich dětí nikdo nedovolí
Medikalizované porody se stanou za pár desítek let tak barbarským činem, že si takové poškozování žen, dětí a celé společnosti nikdo nedovolí.
Atd., další varianty si doplňte sami.
Psal jsem o tom již několikrát: vinni jsme v jistém smyslu všichni, protože pokud to na individuální úrovni všechno víme a tušíme, jak to, že stále jen pasivně mlčíme a necháme si ničit svět? Jak to, že nic, s výjimkou několika jednotlivců, jako je např. James Lovelock, co se týká planety, nebo citovaný Jan Beránek v oblasti klimatických mýtů a sabotáží, neděláme (a dovolíme našim politikům nic nedělat, nebo dokonce, viz případ Paroubek a svržení vlády v době předsednictví EU, aktivně sabotovat všechny pokusy o zodpovědně pozitivní změny)? Přičemž před každou krizí se našli ti, kteří rozumně varovali, a které nikdo neposlouchal. Přičemž jen na tomto blogu je celá řada článků, odhalujících nejen klimatické (a porodnické a pedagogické a politické) mýty a sabotáže, ale nabízejících i množství vyzkoušených a fungujících praktických metod a návodů na řešení. Přičemž, a i o tom jsem již psal, skutečnost, že v USA vyhrála na celé čáře, co se týká přepravy osob a nákladů, automobilová doprava (od 30. let min. stol., než v polovině 50. let zkrachovala, měla většina amerických měst fungující a levnou veřejnou dopravu, nezávislou na ropě), bylo dosaženo pomocí řady sabotáží.
A tak stále častěji čteme: Česká dálnice u Tachova praskla vedrem, ledovec na západním pobřeží Grónska ze dne na den přišel o sedm čtverečních kilometrů, teploměry na jihu Evropy stoupají ke čtyřicítce. Planeta stále vyšší teploty přežije, ale horší to bude s lidmi a s přírodou, vzkazují klimatologové. Krizové situace mohou nastat už za deset let.
P. S.: Nejdříve byla slepice, zjistili vědci studiem vajíček.
