Znovu připomínka, že zatímco my si tu žijeme jako selátka v žitě, jinde jde nejen o životy. Přiznávám, že v jednom zákoutí duše jsem snil i o tom, že se za rok dva odeberu (na duchovní důchod, do tzv. bezdomoví) třeba do kláštera do Ladaku, a budu učit malé mníšky mručet anglicky a psát blogy na počítači. Ještě před pěti lety jsem podobně snil o Bali. Laviny bahna v horách a teroristé na ostrově náboženské tolerance a umění nejen mé sny radikálně narušily. Připomíná to židovský vtip, jak Kohn v rámci stížnosti na tisíciletí pogromů prosil Boha, aby mu poradil nějaké místo, kde by v klidu dožil. Bůh mu podal globus a vyzval, ať si tedy vybere. Kohn chvíli točil a točil, a pak vrátil globus a poprosil: “Neměl by nějakej jinej?”
Námitku rejpalů zodpovím předem: zatímco třeba v Troubkách nebo na na Frýdlantsku je třeba chránit místní (soukromý) majetek, a je více než jisté, že si tam (i jinde) lidé znovu postaví domy v záplavových oblastech, v Ladaku je třeba chránit duchovní tradice, které možná za pár let zachrání svět. Připojuji výzvu, jak mi přišla, oznamuji, že zcela jistě přispěji (také protože ty nadšence z Ostravy a z M.O.S.T.u osobně znám a důvěřuji jim), a k témž vyzývám i další…
Ladak – skalnatá vysokohorská poušť, kde roční srážky činí 150 mm. Tento údaj patří minulosti. Srpnová povodeň v této oblasti způsobila škody, ze kterých se budou lidé vzpamatovávat roky. Záplavy jsou zcela rozdílné než ty, které můžeme znát z českého prostředí. Rozvodněná řeka zde není tím největším problémem. To, co způsobilo totální zničení několika set domů a smrt mnoha lidí, byly laviny hustého bahna a kamení, které se valily z hor vlivem (na tuto oblast netypických) silných dešťů.
V noci z 5. na 6. srpna se krajinou prohnala ničivá bouře, která zasáhla všechny vesnice v údolí Indu i v dalších oblastech Ladaku. Nejvíce postižené jsou hlavní město Leh a místní tibetské správní centrum Čhoglamsar. Déšť a tuny bláta zničily celé části měst a vesnic. Stovky domů postavené tradičním způsobem z nepálených cihel se pod návalem prudkého lijáku rozpustily a během pár hodin zmizely.
SMS zpráva od členů našeho sdružení z místa neštěstí ze dne 7.srpna : „Jsme 12 km od Lehu v klášteře Tikse, není poškozen. Klášter se plní vesničany, kteří mají zaplavené domy. Pomalu dochází voda, cesta je odříznutá a plná bláta.“
Čtyři dny trvalo, než byla v blátě prokopána úzká cesta a údolí Indu se tak stalo opět částečně průjezdným. Obě cesty vedoucí z Ladaku do zbytku Indie jsou však uzavřené a nesjízdné. Jediným pojítkem s okolním světem a zároveň jedinou možností, jak oblast zásobovat potravinami a pitnou vodou, jsou letadla.
Poslední zpráva je opět jen pomocí SMS – pátek 13. srpna 20.04 hod : „ Začíná opět pršet a přichází bouřka. Lidé z vesnice (Tikse) se opět stěhují do kláštera, bojí se. Držte nám všem palce!“
Dárci mohou přispívat na veřejnou sbírku - účet č. 2800064052/2010 – var. symbol 202
Sbírku pořádá občanské sdružení M.O.S.T., jehož dva členové jsou na místě neštěstí. Více na www.protibet.org
