Už je to tady. Ne, nebudu psát o třech mušketýrech (a tajemství názvu dalšího blogu-klády se spoustou odkazů prozradím až v závěru). Přišel mi e-mail s odkazem na velmi zajímavé, až převratné video, na kterém Američan Gregg Braden v Itálii přednáší o tom, že vše je propojeno, a že ono (duchovní?) pole, o kterém věda tvrdí, že neexistuje, prokazatelně existuje (viz vědecký prestižní časopis Nature 332 z roku 1986). Proč se o tom neví? To by totiž naprostá většina vědců musela celé své kariéry hodit do koše, a všechny učebnice by se musely přepsat. Muži, jak je známo (v tomto ohledu často zmiňuji porodníky, ale veřejnost to dobře zná u politiků a v poslední době u bankéřů), chybu nikdy nepřiznají.
Video ukazuje (a nepřímo tak dokazuje existenci tohoto lidského a jiných polí), jak v Pekingu, v Nemocnici bez léků (tak se opravdu jmenuje), během chvilky recitace a prozpěvování jednoho pozitivního dohodnutého slova třemi vyškolenými lidmi zbavili nemocnou ženu osmicentimetrového nádoru v močovém měchýři. Pokud bychom my ostatní nebyli tak negativní, taky by nám to (proutkaření, léčení, chápání souvislostí) po chvilce nácviku fungovalo.
Jenomže my, protože jsme špatně porození a negativně naprogramovaní, od malička trénujeme negativní postoj ke světu a svým tělům a v důsledku toho snaživě všechny objevy, které by nás mohly dovést blíže realizaci našich potenciálů (jsme tu abychom se vyvíjeli ke stále větší koherenci a informační dokonalosti) blokujeme a odmítáme vidět, natož uznat. Jak lze parafrázovat Franka Zappu, většina současných vědců by pravdu nepoznala, ani kdyby je kopla do zadku… Pusťte si videozáznam mé přednášky Jak jsme zmateni rozumem.
Tohle lidmi (ale i jinými zvířaty a rostlinami, viz dokonalost hejn špačků nebo roje včel či kobylek) generované a udržované pole je ovšem v naší společnosti většinou negativní (viz fejetony Trojí zápor a mé prakticky celoživotní nabádání, aby seminaristé a studenti a tazatelé nepoužívali slovo problém a vůbec negativní slova, protože se tím „programují“), takže se nedivme, že svět kolem nás vypadá jak vypadá. Zvláště v posledních dekádách se chováme jak přemnožení lumíci, my se ale tváříme, že to tak má být a jinak nebude.
Přesto se v každé generaci a společnosti najdou sem tam odvážní „kacíři“ (magorové, blázni), kteří napomohou změně. Gregg Bradenje dalším v dlouhé řadě upozaďovaných vědců, který podle slov některých svých kolegů „sbližuje vědu a tajemno“, „je jedním z největších vizionářů naší doby“, „dokáže otevřít okno porozumění velké záhady existence“ (viz internet a jeho stránky). Tvrdí, že nás možná v nejbližších letech čeká přepólování Země, a možná že dojde i k velkým změnám v lidském myšlení a v základech kolektivního vědomí. Braden ve videu znovu naznačuje, že naše vědomí je bezprostředně spojeno s planetou Zemí. I tohle video je ve skutečnosti další důkaz toho, o čem jsme tehdy nemnozí snili před třiceti lety: že fakticky začíná „nový věk“ (New Age). Možnost být u toho, když se rodí nové paradigma, rozhodně stálo a stojí za to. A jestli ke změně světonázorů bude potřeba posun zemských magnetických pólů, nebo jiná „krize“, jenž je šancí, budiž. Je-li tak dusno, že se to až nedá vydržet, musí přijít ve svých důsledcích očistná bouřka.
Jde zde totiž i o to, o čem jsem psával ve fejetonech o proutkařství a jeho „měření“. Zatímco proutkařům to funguje, a naftaři, studnaři a další s tím běžně pracují, vědecké komise se sejdou s cílem prokázat, že to nefunguje… a dokážou to. Jenže co když je člověk opravdu božský a nepřetržitě vytváří svůj svět? Již od poloviny 80. let min. stol, kdy jsem se naučil hledat vodu a zóny (feng šuej dokazuje, že ani naše kostely také nestojí tam, kde stojí, náhodou) pomocí vlaštovky, mosazného drátku, to na seminářích účastníky učím, protože je to navíc dokonalé propojování mozkových hemisfér. Vím na vlastní tělo a mysl, že vše živé vyzařuje a tvary jsou zářiče (a od té doby systematicky vyhledávám pouze pozitivní zóny, tak jako informace a články o pozitivních možnostech a výkonech těla a mysli člověka: nezdržuji se a nebabrám studiem toho, proč a jak to nejde). V roce 1990 jsem naučil hledat zóny i Ruperta Sheldrakea, autora převratné knihy Teorie morfické rezonance (v češtině Elfa 2002), která je celá o polích (možná jsou i fyzikální zákony jen pole opakovaných jevů, tedy „zvyků“) a lidských schopnostech s nimi, pokud je nepopíráme, zacházet: snad už konečně dojde i tato kniha (a její teorie) vědeckého a následně širšího uznání.
A nejen proutkařství: kdo má mozek k nepředpojatému myšlení a hledání souvislostí, žasne třeba nad homeopatií nebo akupunkturou (a empirickým objevem, že na uchu nebo chodidle lze nalézt jakousi schematickou mapu celého lidského těla, a odtud jej pozitivně, třeba jen mačkáním, ovlivnit), nebo třeba nad tím, že psi spolehlivě i na velké vzdálenosti poznají, kdy se páníček rozhodne jít domů. Nebo odjinud, co když „boj“ proti bakteriím a virům, a očkování (tak jako boj za mír), není ta jedině správná cesta, a kdyby kdysi zvítězil plachý Bechamp nad dryáčnickým Pasteurem, lidé a lékaři by se asi (pozitivně) věnovali spíše posilování imunitního systému, než boji s neviditelnou přírodou. Jungovy synchronicity jsem zažíval a zažívám na vlastní existenci, takže když mi někdo tvrdí, že to nesmysl, vím, co si o něm mám myslet.
Hovoříval jsem také o tom, že všechno souvisí: například atmosféra v klidu kmitá v průměru na frekvenci 7,83 Hz, a ráno tak nízké paprsky slunce zvýší její frekvenci a tedy i mozkové vlny zvířat a lidí (a ze spánkových alfa nebo théta vln přejdeme do všednodenních bet): budíčéék! Když je odpočatý pozitivně naladěný člověk v nepoškozené přírodě, rezonuje svými mozkovými vlnami s frekvencí atmosféry (ale také léčivé hudby či písničky, respektive rágy). Nemluvě o EPR (Einsten-Podolsky-Rosen) paradoxu: změní-li se chování jedné z částic ve stejném kvantovém stavu, druhá, ať je vzdálena jakkoliv, třeba světelné roky, se okamžitě také změní. Prokázáno v roce 1982.
Poslední vědecký objev, že paměť vyhledává v databázi mozku vzpomínky v rytmu osmi (Hz) za vteřinu tak dokonale zapadá do modelu frekvenčně propojeného světa života. Ale sem zapadá i tvrzení indických klasických hudebníků (ale i Tibeťanů, jejichž mísy pulzují v rytmu kolem osmi Hz, tak jako s násobky základních tónů indických rág), a jejich teorie o léčivosti hudby, o existenci frekvenčně odlišných a s hudebními tóny rezonujících čaker, a také o tom, že my Zápaďáci jsme ve srovnání s jejich chápáním a praktickým užitím těchto poznatků o frekvencích prostředí, nástrojů a člověka, nevyladění hudební barbaři. Po těch nejméně třiceti letech existence relaxační a new age hudby snad konečně i rostocímu počtu českých hudebníků dochází, jak je spiritualita neoddělitelně spojená s hudbou (frekvenčně, přece)… a proč na nás má (ta dobrá, a vyladěná) takový vliv.
Patří sem i pokusy o výrobu fungujících kvantových počítačů (které musí být odstíněny, protože je ruší práce mozků rozčílených a negativních ajťáků), a práce Stuarta Hameroffa a dalších o tom, že Big Bang je možná špatný překlad, a vznik našeho vesmíru by měl být označen spíše jako Big Vow, tedy Velké Ách (obdivného vědomí). Teorie, že v našich neuronech se v tzv. mikrotubulínech vytváří kvantové přeskoky právě tak, jak ve vesmíru (jak nahoře) a ve světě kvarků a kvant (tak dole), je totiž jen další puzzlík do skládačky, která funguje tak jako tak, ale ve světě negativního myšlení ji tvrdošíjně odmítáme vidět a taky nevidíme. Opačně to ale už i nás začíná fungovat: i někteří čeští terapeuti, psychologové a duchovní učitelé ne náhodou učí myslet a jednat pozitivně. Právě o tom mluví Gregg Braden, právě takhle tři čínští „léčitelé“ na videu pomohli pacientce zbavit se nádoru, právě o této schopnosti člověka utvářet realitu a nutnosti zvládnout (negativní) emoce mluví opakovaně dalajlama, právě o tom psal Sheldrake a další.
Název na začátku zmíněného e-mailu byl výstižný: Třicet let o tom mluvíte. A tohle je hmatatelný důkaz. Nebo se mýlím? Ne, čtenář se nemýlí, tak jako se nemýlily stovky průkopníků, kteří byli celé ty roky pravidelně vědeckou lobby oslyšeni (a skepticky sysifováni). Pamatuji, že na přelomu 70. a 80. let min. stol. u nás dokonce StB vyšetřovala jógíny, kteří se jen tím, že začali zdravě jíst a cvičili těla a mysli k pozitivitě, vyléčili z rakoviny… podobně jako ta Číňanka na videu (tehdejší estébácky absurdní obvinění znělo, že je to nedovolené podnikání, protože na léčení nemají vzdělání). Mne osobně zavřeli do vězení za to, že jsem chtěl pomocí gongu (speciálních frekvencí kovového nástroje, vydávajícího zvuk s dlouhou řadou alikvotních tónů) v rámci mírových koncertů na mnoha místech světa evokovat totéž poznání: jsme součástí něčeho daleko většího, tak jako je každá kapka deště součástí moře, jen o tom zatím neví.
Kdykoliv jsem v těch posledních více jak třiceti letech citoval tibetská rčení Kdo pozná tajemství zvuku, pozná tajemství vesmíru, Vesmír ladí, a Když zazní tibetská mísa, zazní i v člověku zákony vesmíru, viděl jsem, že prakticky nikdo je nepochopil do nezbytné hloubky. Když říkám, že Nemoc je jen špatná písnička (rozuměj: frekvence), jen verbalizuji právě onu propojenost všeho (i pevná hmota je totiž ve skutečnosti prázdnota a kvantová možnost a pravděpodobnost) a důsledky negativního myšlení. Přičemž stačí, jak naznačuje i zmiňované video, jen vyčistit a pozitivně vyladit těla a mysli (třeba meditací, zpěvem manter či alikvotů), a přijmout nezvratný fakt, že je to možné. A pak se tak (když to dokázali a dokáží duchovní mistři a šamani, tak to může dokázat každý z nás) i stane.
Dnes, po více jak třiceti letech nejen mého snažení o zprostředkování tohoto poznání snad i u nás dojde nejen pionýrům a zázračně vyléčeným, ale i lékařům a ostatním vědcům, že je nejvyšší čas trhnout oponou, přiznat chyby, a začít budovat nové paradigma. Zatímco veřejnosti to dojde až to bude na YouTube, nebo v učebnicích jejich dětí, my, kteří jsme o tom zkoušeli mluvit a přednášet posledních více jak třicet let, můžeme konstatovat: už je to (alespoň pro informované a nepředpojaté) tady.
