Třeba zbytečně připomínám: život a internet je takový, jaký si jej uděláme. Pokud bereme život jako neustálý problém, máme problémy, pokud na internetu pátráme po pornu nebo bombě, najdeme je tam. Ale prvotní rozhodnutí, nasměrování, je přece to naše! To my rozhodujete, jestli nás začnou stravovat negativní a problémové zprávy a videa, nebo obveselovat a povzbuzovat ty pozitivní. Psal jsem na toto téma mnohokrát, a celé roky trpělivě učím své studenty (a pravidelné a pozorné čtenáře) pozitivně myslet (je to ovšem daleko dlouhodobější a piplavější práce, protože málokdo si je vědom, do jakých hlubin a žump naše mysli mezitím zabředly, ale rozhodně se, i kvůli zvládnutým emocím a poslušnějšímu egu, vyplatí). Tohle bude opět blog kláda… se spoustou odkazů a pozitivních šťouchanců…
Píši totiž (ano, přiznávám, často spíše mezi řádky a v dlouhých souvětích, náročných na pozornost), a neustále přednáším (i když v poslední důchodcovské době jen soukromě, tedy spíše z úst do úst) také o tom, že rozhodující je pozitivní úmysl (na počátku všeho dalšího). A také jsem kdysi psával, jak výhodná je metoda tréninku pravé mozkové hemisféry nejen třeba malováním levou rukou (a ještě shora dolů), nebo učením se nějakému cizímu jazyku s nutností psát jinak než abecedně (například hindí, arabštinu nebo čínštinu). Zmiňoval jsem také, že například že při práci s virgulí jsem se rovnou rozhodl vyhledávat ne ty obvyklé, negativní, ale opačné, tedy pozitivní zóny.
Mimochodem, vypadá to, že se objevilo několik zájemců, vyrobí si z mosazného drátu virgule (ve tvaru vlaštovky), a budu je učit umět si najít pozitivní zóny nejen v bytě, na ulicích a v krajině či v lese (tam jsou kopcovitá mraveniště lesních mravenců vždy umístěna na křížení negativních zón: mravencům to nevadí, ale všem ostatním zvířátkům ano, a tak mravence neruší), ale také pochopit, proč jsou kostely postavené tam a tak, kde stojí dodnes, a proč je v některých tak dobře (a také vás pak třeba napadne se zeptat, proč se proutkaření neučí na fakultě architektury, a dojde vám, jak moudré je staročínské umění feng-šuej, atd.). A těm, kdo se to naučí, dojde pak třeba, proč některé dnes tak obdivované skály u Broumova nebo Adršpachu zůstaly stát, zatímco všechno ostatní kolem za ty miliony let zerodovalo (což by mohl být další důvod zjistit, jak škodlivé je humpolácky přistupovat nejen k životnímu prostředí, ale i ke svému tělu třeba tím, že i my erodujeme tím, co a jak jíme, viz třeba Kuchař v žaludku a Čím se živí duše).
Existují totiž nejen střílečky, ale také pozitivní (biofeedbackové) hry a programy, stačí se rozhodnout je hledat. Jeden můj stálý čtenář dokonce začíná pracovat na IT projektu Pozitivní vyhledávač: prý by to mělo být něco jako google, akorát že by program měl přednastavené vyhledávání a zobrazování článků obsahujících více pozitivních slov, anebo dokonce negativní neukazovat, snad pokud (už dlouhodobým pozitivním myšlením natrénovaný a tedy zocelený člověk, jehož myšlenky nejsou automaticky namočeny v nezvládnutých emocích) nezmáčkne třeba tlačítko Jenom pro super pozitivní a trénované…
Jde totiž stále o to, že jsme většinově poškozeni (příliš a zbytečně medikalizovaným) porodem, přitom ale i na tomto poli právě došlo k pozitivnímu, i když jen kosmetickému posunu a od příštího roku budou moci v českých porodnicích (rozuměj, stále v nemocnicích) pomáhat ženám rodit i samy porodní asistentky… a také následnou drezurní k dětem necitlivou (a jejich přirozenou zvědavost a hravost zašlapávající) výchovou. Přitom ale už pár let existuje i něco, čemu se říká intuitivní pedagogika (najděte si)… i když ti nejintuitivnější pedagogové vždy byli velcí duchovní učitelé, a snad i jsou zkušení starší tibetští lamové, a hlavně zenoví mistři, a její principy uměly aplikovat i všechny ty moudré laskavé a chválící babičky (ano, i babička Barunky Panklové). Opakuji to zas a znovu, děti (zvláště kluky) je potřeba do sedmi let (kdy je na celý život ukončen vývoj jejich emoční inteligence) jen chválit, chválit, chválit, a pak chválit a povzbuzovat: děti potřebují lásku, ale také určit hranice…
Začít můžete třeba pozitivní reklamou (cigarety a alkohol vídáme v reklamách stejně často jako prací prášky a prostředky pro povzbuzení erekce, a proto se tak prodávají, zatímco reklamu na dobré a hlavně zdravé věci aby jeden pohledal)… Je to jednoduché: i tím, jak povrchně a negativně mluvíme a myslíme, nevědomky ale o to jistěji nasměrováváme vývoj svých osobností (a společností). Přitom stačí rozhodnout se strávit kus dne (třeba teď v relativním klidu Vánoc) surfováním po internetu, a jak vidno z množství odkazů, postačí vám jen tento blog (i já byl při vybírání překvapen, kolik toho tam už je), a zasurfovat si ro změnu také (a později třeba výhradně)v pozitivních vodách internetu… …
P. S.: Pozitivní je vždy i naděje, spojená s tímto časem začátku dalšího roku (více světla): pokud se vám (stále neokoralým, i když váhajícím hledačům duchovnosti) tahle vize v mnoha rovinách souvisejícího řešení lidstva líbí, pozitivně internetově ji (stačí link) rozpošlete po facebooku nebo twitteru: podělte se (není cesta k duchovnosti nebo laaskavosti, duchovnost a laskavost jsou Cesta), tak jako se stále jen dělím i já, dnes důchodce, který již zná odpovědi na všechny palčivé otázky současnosti, ale nikdo se ho, jak je u nás zvykem, na nic neptá…
