Zvláštní a poslední kapitolu svých úvah o aroganci musím věnovat názorům těch žen, které mne v průběhu posledních pětadvaceti let označily za arogantního, jim škodícího lháře: Jak si prý můžu dovolit tvrdit, že porod je sice namáhavý, ale mohl by být i bezbolestný, nebo dokonce orgasmický, já, muž!. Jako čtyřnásobný dědeček jsem přitom jen dělal osvětu a pouze citoval propagátory přirozených porodů nebo prenatální psychology, které oficiální porodníci u nás ignorovali. Ženy jsem naopak celoživotně, přes všechna zklamání, hájil a ctil, a tak pevně věřím, že za jejich předsudky a domněnkami stojí především nedostatek informací, a také snad niterné váhání, jestli přece jen nemám trochu pravdy.
Ve druhé polovině 90. let mi psávaly rozhořčené ženy po císařském řezu, že o téměř bezbolestných porodech nemám pravdu, ty pozitivněji myslící argumentovaly, že kdybych pravdu měl, určitě už by se o tom dávno učily ve školách a na lékařských fakultách. A další dokonce psaly ostatním, že mne nemají brát vážně, že na tom prostě vydělávám. Přitom honorář za knihy byl 8% z maloobchodní ceny, já na nich ale pracoval celé roky. Stejně tak jsem nikdy neplatil sám sebe jako sekretářku a opraváře tiskárny, nikdy nedostal zaplaceno za korektury, fotografie, papíry a náplně do tiskáren, grafické návrhy, a také nedostal honorář za několik tajných dotisků bez mého vědomí. Na přednáškách jsem si většinou nechal zaplatit jen cestovné, naopak jsem ale několik rodiček finančně podpořil, aby mohly zaplatit porodní asistentky z Rakouska, a nedávno jsem velkou sumou podpořil i soudy nespravedlivě a exemplárně obviněnou asistentku.
Kdysi ze mě nadšená trojnásobná maminka si přečetla můj ironicky zklamaný, leč ve své podstatě laskavý a omluvný komentář o jedné konferenci těhotných žen, a na svém blogu došla k názoru, že jsem pokrytec a alibista, který spadl do bahna arogance. Škoda, že mi Majka svůj názor neposlala už tehdy, napsal bych jí, co mi uznale, někdy s omluvou za pasivitu, jindy s porozuměním měsíc dva poté napsaly některé na konferenci přítomné těhotné. Napsal bych jí, že jsem přímo na místě v roli lektora trpěl tím, co bych mohl nazvat arogancí těhotných, než jsem si jejich mlčení a nepozornost cestou na nádraží omluvně vysvětlil a ospravedlnil právě jejich těhotenstvím. A vzpomněl jsem si na dr. Kavana, který byl vyštípán z porodnice ve Vrchlabí a čtyři roky soudně popotahován. I on musel, stejně jako já, prožívat velké zklamání z pasivity českých žen a matek, které nehnuly pro kdysi oslavovaného doktora a jakoukoliv změnu situace v porodnicích ani prstem.
V roce 2011, v době inkriminované přednášky pro těhotné, byla totiž situace v českém porodnictví horší než v roce 2002, kdy moje kniha podporující přirozené porody vyšla. Mnohé ženy – začal jsem jim říkat bitevní kočky – reagovaly na porodoníky, ale i na mne, jako posla pozitivních zpráv, osočování a napadáním, z nichž vybírám následující:
„Porod by měl být nádherný zážitek“ – ale není. A tak si ho radši nechám ujít.* Bych mu střídavě dávala na levej a pravej palec u nohy hooodně těžkou skříň podle zkracujících se porodních intervalů, jestli by se jako radostně tvářil, i když by věděl, že to za pár hodin skončí..* Ať si laskavě odpustí slovní spojení „nádherný zážitek“ ve spojení s porodem (a to nejen chlap, ale každý pomatenec). U mě je krásný zážitek krvavý biftek, lahvinka červeného a cigárko nebo mít možnost celý den ležet beztrestně v posteli nad knížkou. A ne hororový SM zážitek trvající několik hodin, kdy si člověk nemůže ani zapálit.* Jo!!! Já bych si to dovedla i jako nádherný zážitek představit. Ale s infuzí s morfiem a odpojit až tak za rok.* Jak jsem na takové výroky měl reagovat? S takto naprogramovanou a zhrzenou ženou nelze mluvit, natož diskutovat…Smutné je, že podobně vulgárně mi ženy psaly asi tak třicetkrát častěji než ty, které psaly pozitivně.
A co je horší – celková situace se (až na posledních pár týdnů díky zahraničím aktivitám) v českém porodnictví jako celku za posledních deset let prakticky nezměnila. Teď už naprosto souhlasím s dr. Kavanem, že si za to mohou (ty bitevní, anebo pasivní) ženy samy. Takže pokud by tento článek některá žena opět chtěla považovat za důkaz mé arogance, unaveně mávám rukou a s lítostí namítám: je to jen smutné ale pravdivé konstatování smutného, jimi přehlíženého stavu věcí ženských…
Majko, která sis musela kdysi po přečtení mého článku dát pár dnů na rozdýchání, počti si mezitím se mnou: * Nádherný zážitek leda tak pro těžkou masochistku, jak říká moje maminka: „Porody, jedny z nejhnusnějších dní, co jsem zažila, to ti povím. Chtěla jsem skočit z okna a jak tak na vás koukám, tak je mi občas líto, že jsem to neudělala.“* Po tvém vyjádření už nemám k tomu co říct, mně jen po přečtení názvu článku se udělalo nevolno* No to mně taky. To byl 2x takovej horror, že zkusit porod doma, jsem dávno pod kytkama. Zaplať pámbu za studený čumáky doktory* Tyhle pindy o nádherných zážitcích roztrubují především chlapi. Čím to asi bude?* Třeba pan Marek prodělal obřízku, tudíž si umí představit radosti nástřihu. A pokud ne, s radostí ho nastřihnu, následně by slovo „velmi nepříjemný“ získalo zcela nových hodnot !!* Tak mu nastřihni zadek a pak může hovořit o nástřihu.* Spíš těm chytrákům zašít zadky a nakrmit je projímadlem…. * Článek od tohohle magora už jsem někde četla. Ještě teď cítím ten příval adrenalinu…
Milé nepředpojaté ženy, máte-li odvahu vědět, jak na tom české porodnictví je, a jak by mohlo a mělo být, počtěte si v dalších článcích (odkazy níže) nejen o neaktivních a neinformovaných ženách, ale také o pozitivních metodách a trendech, a udělejte si obrázek samy. Já jsem si totiž naprosto (chtělo by se napsat arogantně) jist, že by mi ženy české měly být přinejmenším zdvořile vděčné za vše, co jsem pro ně dělal a udělal, místo aby se různě spojovaly v úsilí o mou dehonestaci nebo dokonce odbornou či společenskou likvidaci.
http://blog.baraka.cz/2012/10/kupovala-by-whiskas/
http://blog.baraka.cz/2011/05/jak-to-byva-se-zenou-kterou-muz-nebije/
http://blog.baraka.cz/2011/02/podezirava/
http://blog.baraka.cz/2009/01/muzskozenska-nedorozumeni/
http://blog.baraka.cz/2009/01/emancipovana/
http://blog.baraka.cz/2009/01/syndrom-seminarove-bohyne/
http://blog.baraka.cz/2009/01/nezvladnute-hormony/
http://blog.baraka.cz/2010/05/ujecene/
http://blog.baraka.cz/2013/03/o-bitevnich-kockach/
http://blog.baraka.cz/2010/04/maskarada-zenstvi/
http://blog.baraka.cz/2010/03/krasne-mlade-osamele/
http://blog.baraka.cz/2009/07/desatero-stastneho-manzelstvi-verze-pro-zeny/
http://blog.baraka.cz/2009/01/nedorozumeni/
http://blog.baraka.cz/2009/01/pri-myti-nadobi-se-modli/
http://blog.baraka.cz/2009/01/pecovat/
http://blog.baraka.cz/2010/12/telo-zenu-neomezuje/
http://blog.baraka.cz/2013/03/materstvi-a-porod-drina-nebo-navaly-lasky/
http://blog.baraka.cz/2013/09/konecne-spravne-muzsky-o-rodickach/
