Výpisky krutě výukové

1.8.2014

Děti školu nenávidí, protože je nebaví. Je to přirozené. Děti si chtějí hrát, ať už na písku, nebo na počítači. Jenže stát potřebuje písmem a čísly ovladatelné občany, a tak dětem na devět let nepodmíněně odejme svobodu, aniž se jakkoliv provinily…Ve fyzice dodnes učitele zajímá víc parní stroj než spalovací motor. Žáci pod lavicí ovládají tablet, ale neví, jak funguje… Ivan Větvička, LN 1. 7. 14

 Velikost škody, kterou mohou politici způsobit, konají-li špatně, převyšuje velkost zisku, který mohou vytvořit, konají-li dobře. David Brook cituje 2500 let staré poselství řeckého historika Thukydida.

 Současná politika je bohužel v rukou liberálů, kteří se lidu v podstatě bojí a kteří absenci vlastních myšlenek se snaží zastřít  spoléháním se na experty. Kdyby měl pražský primátor rozhodnout, zda propustí Krista nebo Barabáše, jistě by za tím účelem založil několik odborných komisí, které by se ochotně ujaly svého díla. Všichni tušíme, k jakému výsledku by dospěly. Pavel Kalina, historik umění, Jitro developerů, LN 29. 7. 2014

Všeobecně se vím že po revoluci úroveň škol, jak vysokých, tak středních, prudce spadla. Když škola dostává peníze podle toho, kolik žáků přijme, je motivace úplně jiná.  Dbá se na kvantitu, ne na kvalitu. To je třeba změnit. Ale je to běh na dlouhou trať. Čtyři roky, po něž má vláda mandát, nejsou obdobím, kdy by konkrétní parta mohla sklízet plody… Chtěl jsem deprivatizaci postavit tak, aby do ní nehovořili politici. Pozval si mě tehdy jistý předseda rozpočtového výboru, který mi vysvětlil, že už od doby pravěké se o kořist dělí vítězové, a já že jim chci kořist sebrat, uložit ji tak, aby na ni vítězové nemohli dosáhnout… První polistopadový ministr průmyslu Jan Vrba, LN 25. 7. 2014

 Taky bychom se neměli utěšovat tím, že zlo je zatím daleko: světová válka nebude, teď jsou nejdřív na řadě baltské státy, Moldávie a Rumunsko, pak Polsko, Slovensko a Maďarsko, a my máme dobrou šanci vyklouznout. Bereme to za špatný konec. Vycházejme raději z toho, že úplně nejdřív na řadě jsme my. V roce 1989 se nám dostalo daru svobody, toho, co nepřesně opisujeme slovy svoboda, demokracie, lidská práva: přišli jsme k němu skoro zadarmo, vůbec si ho nevážíme a jsme dnes na nejlepší cestě ho prošustrovat. Jsme líné, vypasené a zároveň bezbranné ovce, nejchutnější kořist pro predátora. Bohumil Doležal

Porod se neočekávaně rozjel tak rychle, že jsem porodila doma. Až po porodu jsem zjistila, že je to v téhle zemi vlastně velkej androš. Protože jsem narazila na negativní reakce některých pediatrů nebo nestandardní požadavky na matrice. Zjišťuju, jak nepřátelská je nálada v naší zemi vůči přirozenému porodu v domácím prostředí. Ty konfrontace a buzerace v šestinedělí jsou dost nepříjemný a nemyslím, že je to tak v pořádku. Trochu realita jak z Orwella. Lenka Dusilová, Reflex 30/14

 Z oficiálně dostupných zdrojů (ÚZIS a ČSÚ) vyplývá, že se v roce 2012 živě narodilo 1420 dětí nezachycených zdravotnickou statistikou (ÚZIS). Mnohé ženy, pokud do porodnice přijedou, se snaží zkrátit svůj pobyt v porodnici na co nejkratší dobu. Všechny ženy však potřebují porodní asistentku, která by je provedla zdravým těhotenstvím, fyziologickým porodem a pomohla jim v době poporodní. V České republice má systém kontinuální komunitní péče poskytované porodní asistentkou velký potenciál pro rozvoj. V mnohých státech světa, kde nebyl tento model péče násilně přerván komunistickou totalitou, je běžnou, dobře propracovanou součástí systému péče o matku a dítě. Při srovnatelných perinatologických výsledcích novorozenců vykazuje daleko lepší výsledky ve zdraví a spokojenosti žen. Systému zdravotní péče přináší tento model významné finanční úspory. Pozvánka na konferenci Porod doma – co o něm víme

Dětský mozek připomíná na začátku vývoje magnetofon, který neustále nahrává. Do sedmi let je v podstatě v hypnotickém transu, ve vlastním snovém světě, což mozku umožňuje nashromáždit informace a vytvořit potřebné nervové dráhy. Logika a uvažování zprostředkované neocortexem se do ničeho nepletou. Pak mozek přestane nahrávat a začne si hrát s vymazáváním: během puberty vymaže celých 80% spojení mezi neurony (synaptické prořezávání). Krátce poté nás pohltí tradice, nepochybujeme, že vše zůstane při starém… Instinktivní emoce jsou jed, pradávný pud sebezáchovy.. David Perlmutte a Alberto Villoldo, Posilovna pro mozek, Metafora 2011