Podobnost fyzického prožitku osvícení s orgasmem je až zarážející. Snahy dávných Indů dojít k duchovní realizaci (vyvrcholení dlouhodobých meditačních snah) i pomocí nejsilnějšího pudu, tedy sexu, byly logické. Vznik sexu a orgasmu se všemi jeho fyzickými (tělesnými, vnějšími) projevy, a osvícení, má pravděpodobně společného jmenovatele. A protože se v novém století objevilo několik pokusů nějak fyziologicky či neurovědecky mystické či duchovní zážitky vysvětlit, a tato nauka dokonce dostala jméno, neuroteologie, a prokázala negativní důsledky běžně negativního stylu uvažování a reakcí západního člověka současného, pokusím se (i v návaznosti na fejetony na téma sexu z nedávna) alternativně a provokativně (myslím to vůbec vážně?) si zaspekulovat. Ani pro moudré a duchovní muže Západu ovšem nic nového: Naše sexualita jde za slova, stejně jako každý mystický prožitek, napsal v 19. století William James. Sexuální akt je metaforou pro mystickou, vše pronikající podstatu lásky, věděl ve 13. století Mistr Eckhart.
Jinými slovy, extatické zážitky při sexu, které musela evoluce vyvinout, aby vůbec navnadila a donutila často líné (nebo velikostí nebo povahou tak odlišné) tvory se rozmnožit (a předat geny další generaci), možná nalézají svou rezonanční ozvu i po dostatečném duchovně meditačním tréninku – a hmotné tělo pak (za)reaguje tím, co už bylo tolikrát vyzkoušeno – jakýmsi nejen prvotně tělesným, ale především, druhotně, duchovním orgasmem (s odpovídajícími tělesnými projevy). Co když, jak zjistili velcí duchovní učitelé historie všech kultur, mnohaletá duchovní cvičení (zklidňování) těla i mysli, i ve smyslu postupného zpomalování obvykle (tělesně a ještě více mentálně) uspěchaného a tedy povrchně myslícího a žijícího člověka (resp. elektrické aktivity jeho mozku), a způsobu, pomocí kterého vnímá svou realitu – mám na mysli metodu, jakou cenzor v amygdale mozku třídí a pouští dál (myslí to dobře, šetří energií) jen pro člověka relevantní informace – postupně vypínají některé části mozku, vylaďují (v okamžiku pohlavního aktu a tedy orgasmu používané) reakce, a ve formě rytmicky zfázovaného, rezonančního akordu dojde k podobně extatickému vyvrcholení?
Mimochodem, ne náhodou sex uklidňuje, působí proti depresi a proti bolestem a zřejmě i příznivě ovlivňuje paměť. Je jako droga, neboť působí na stejné oblasti mozku jako kokain, kofein, nikotin a čokoláda. A na muže má uspávací vliv, zjišťuje současná věda.
Pokusy neurovědců stimulovat některé části mozku pomocí elektrod a slabého elektrického proudu (ať už o opic, nebo dokonce lidí) a následné reakce, které pokusné osoby, zvláště v kostele (ne tedy v bílém leč velmi negativním a odcizeném prostředí nemocniční laboratoře nebo dokonce vězeňské cely jako při pokusech s halucinogeny, nebo v současných velkoporodnicích) prokázaly náboženské extatické stavy prožitku vesmíru nebo splynutí s veškerenstvem, a také naznačují fyziologickou podobnost orgasmických stavů při sexu s extatickými zážitky duchovního probuzení, tedy osvícení. Už například jen stejná nutnost rytmického opakování kopulačních pohybů a podoba s rituály při kterých je k dosažení kýžené extáze nevyhnutelný zvuk a rytmus bubnů… jsou nápadné (stejně jako paralela orgasmu při počínání a po devíti měsících při přirozeném a lékaři nepřerušovaném porodu).
Jistě ne náhodou se i při extatických tancích a modlitbách vyvolávají a navozují (mozkové) rytmy podobné těm, které vytváříme při pohlavním styku. A jak vědí neurovědci, během orgasmu dochází k provokaci aktivačních a inhibičních systému, což se děje prokazatelně i během mystických zážitků. Zajímavé jsou i vibračně hudební souvislosti jak s principem tzv. drone, tedy opakující se frekvence, která pomůže mozek vyladit se s okolím na stejnou frekvenci (např. pomocí niněry, dud a dalších z hlediska autoritativních náboženství ďábelských nástrojů, vzpomeňme Švandu dudáka), a který znaly mnohé dávné duchovně hudební kultury, především ta indická, ale i evropská, a až donedávna i např. holandská, tak i soudobé pokusy o dosažení transu nejen pomocí drog a rytmu (rock, ale i techno party jsou ve své podstatě novodobé rituály), ale i například pomocí davu fanoušků (rytmicky sjednocené a vulgárními pokřiky se sjednocující davy fotbalových chuligánů, nebo uječené puberťačky na koncertech megaskupin)… nebo s novodobými pokusy o navození transu s odpovídajícími důsledky psychické terapie např. v rámci holotropní terapie.
Jinými slovy, co když jsou mystické příhody (které stály u zrodu všech velkých náboženství) a s nimi související tělesné zážitky jen myšlenkově jinak zabarvenou, ale tělesně podobnou variantou orgasmu? Oba zážitky se vyznačují až extatickými pocity štěstí, vnitřní transcendence, pocitu jednoty mezi mou a vesmírem (respektive mnou a ženou, kterou právě miluji)… jen ten orgasmický zážitek zase až tak dlouho netrvá… Ostatně ne náhodou realizovaní (tedy osvícení) duchovní učitelé používají k popisu mystických zážitků výrazy podobné nebo totožné, jako ty běžně užívané v lásce a tělesném milování. Americký neurovědec Andrew Newberg zveřejnil ve své knize z roku 2002 Why god won’t go away (něco jako Proč potřebujeme boha?) domněnku, že schopnost prožít mystický zážitek má původ v procesu prožívání orgasmu… A že je častější, než si naše v materialismu zakotvená společnost připouští: studie ukazují, že mystické zkušenosti se vyskytují asi u 30-40% obyvatelstva, a při jedné nedávno provedené reprezentativní anketě v Německu udalo 35% dotázaných, že občas nebo často prožívají pocit „jednoty se vším jsoucnem“.
Newberg napsal celou řadu dalších knih na téma mystické duchovní zážitky a mozek, a podařilo se mu (měřil pomocí zobrazovacích metod např. tibetské nebo františkánské mnichy při meditacích nebo modlitbách) prokázat, že aktivní a hlavně pozitivní víra pozitivně mění mozek (naopak negativní fundamentalismus, vyznávání trestajícího Boha, a předsudky mozek člověka poškozují). Sama náboženská víra přitom není třeba, intenzivní modlitby, stejně jako zvládnutá meditace, trvale pozitivně (z)mění mnohé struktury a funkce mozku a člověk se např. zbaví stresu, depresí, zpomalí stárnutí. Mimochodem, připravuji právě blog na téma celý svět dnes negativně ovlivňuje zásadně negativní styl myšlení současníků a celých dnes dominantních skupin (kdysi špatně porozených bankéřů, politiků, vládnoucích psychopatů, kteří tak baží po moci, tedy po sexu). Společný jmenovatel s orgasmem? V soudobých médiích stále častěji člověk čte o tom, že uspokojivý sex a orgasmus jsou velmi zdravé a zdraví udržující… a dobrý sex mívá jen ten, kdo miluje a vnímá vše, život, svět (i partnerku či partnera) jako radost, ne problém (a tedy nepomlouvá, nekritizuje, nezávidí).
Mimochodem, nabízí se i alternativní úvaha o antropocentrickém přeceňování kvalit moderního lidského páření, protože si kvalitu sexu takového hlemýždě, nebo hada, kteří svého partnera v sexu obtáčejí jistě mnohem intenzivněji než umíme my lidé, nedokážeme ani představit, právě tak jako nemůžeme ani snít o síle (rozmnožovacího pudu a) touhy po samičce, jejíž feromony zaregistruje samec motýla ve vzdálenosti několika kilometrů. Právě tak ovšem souvisí i původně extaticky orgasmické prožitky při přirozeném, tedy ničím a nikým nepřerušovaném, porodu: orgasmus při pohlavním styku (na počátku, tedy při početí dítěte) a při porodu (ukončení těhotenství). A právě tak je tedy přirozeně logické uvažovat, že duchovní extatické zážitky, stojící na počátcích všech náboženství, jen využily principy již v rozmnožovacích projevech používané.
Bede Griffiths, řádový bratr, který většinu života prožil v Indii, poznamenal, že sexualita je příliš důležitá a mocná na tom, aby nebyla ritualizována a ctěna jako svátost, kterou vpravdě je. A Dr. Gunther Weil, který zase žil v Číně, to vyjádřil takto: Naše institucionalizované náboženské tradice na Západě v podstatě potlačily a narušily sexuální instinkt a vytvořily různé osobní a sociální nemoci. S tím byl také odstraněn duchovní základ sexuality. Zde je společný jmenovatel, který naznačuji. Po miliony let vyvíjené tělesné akce a naučené a odpovídající reakce hardwaru (nastartované snad nějakým inteligentním plánem, resp. informací, a dnes je jedno, jestli bylo dříve vejce, nebo slepice, tedy idea a pak hmota) vycizelovaly informačně frekvenční tedy nehmotné pochody (softwaru) v rámci navzájem ovlivňovaných snad o symbiózu, což naznačuje, že to už, znovu, funguje i obráceně – myšlenka předjímá svou hmotnou realizaci: tak jako u vrcholového sportovce, a v blízké budoucnosti i u nějaké verze internetu, nejen hmotu, tělo, ale i nehmotné vlny, frekvence, třeba ve formě elektrických (a odpovídajících chemických) signálů v mozku lze nacvičit, zrytmizovat… a dosáhnout orgasmu, pardon, osvícení.
Jinými slovy, mini osvíceníčkem je každé zasmání po právě pochopeném vtipu (také je to náhlé propojení mozkových hemisfér), malé osvícení je každý orgasmus (při velmi terapeutickém vypnutí cenzora makyózní mysli), a po letech postupného trénování pobytu v mimořádných stavech vědomí je skutečné osvícení vítězstvím ducha nad hmotou (mozku a těla)… a možná první projetou cestičkou zcela jiným, nehmotným směrem vývojem lidstva.
P. S.: Samozřejmě, ne každý má na to, aby se stal vrcholovým sportovcem, a ne každý mozek je tak čistý a trénovatelný a trénovaný, aby dosáhl osvícení. Ale každý se někdy zasmál vtipu, většina zažila nějaký ten orgasmus, a pokud tomu člověk věnuje dost energie a vytrvalosti, ale bez chtění a sobeckého úsilí (ega), když např. vše co dělá, dělá aby pomohl jiným zbavit se utrpení, může dosáhnout skutečného, tedy duchovního probuzení: osvícení. A další společný jmenovatel, to důležité a pokrokové poselství zní: je to možné…
