Výpisky sladké (co vzápětí na patře zhořknou)

1.4.2015

Tak von si k narozeninám, vole, objednal prase? No to tedy posral, to mu, vole, teda řekni, linuly se autobusem líbezné zvuky z úst mladé ženy, která před sebou tlačila kočárek, měla tak šestiměsíční bříško, a zatímco táhla za ručku kudrnatou holčičku, telefonovala… Cestou zpátky jeli kluci a dívky z nedalekého učiliště. Hoši se tvářili mužně a se skrývanými rozpaky se občas zasmáli tomu, co hodně hlučně hlásaly dívky. Tak hrubé  výrazy a tak nepřijatelné popisy včerejšího večera člověk neslyší ani od kopáčů na stavbě. Každý v doslechu viditelně trnul. Jarní vyjížďka Prahou, Marta Švagrová, LN 23. 3. 15

Agentura Bloomberg před více než rokem postavila Českou republiku na stupínek vítězů nejnečestnějších zemí světa (žebříček vznikl na základě vyhodnocení konzumace alkoholu, drog, cigaret a rozšíření a přístupnosti hazardu. Neotřesitelné prvenství navíc držíme  v kategorii mladistvých, naši žáci základních a středních škol jsou v konzumaci alkoholu bezkonkurenčně první. Co Čech to pijan, Reflex 11/15

Jsem zdrcen ze zhoršující se kvality základních a středních škol. Maturita je dnes jenom kus bezcenného papíru. Profesor M. Valášek, vynálezce, Reflex 12/15

Kromě státních vysokých škol si dnes zájemci u nás mohou vybírat z více než čtyřiceti soukromých. Vysoké školy jsou dnes i v řadě okresních měst, ale i malých městeček.  Přitom řádně studovat znamená přečíst každý rok asi deset tisíc stran odborné literatury, strávit stovky hodin samostudiem, ovšem v kvalitních knihovnách, Právě ty soukromé školy nenabízejí. Pobočka UJAK ve Starém Hrozenkově zcela jistě ne. Pavel Šaradín, Nejde o školy ale o vzdělání, LN 24. 3. 15

Pizza a čokoláda jsou jako droga. Zotročují nás stejně. Stejně jako chipsy, navozují v mozku stejné mechanismy odměny, na jaké působí drogy… Navíc toho spořádáme víc, než je zdrávo. Citace z italského listu Corriere della Sera, MF Dnes 14. 3. 15

Chytré mobilní telefony jsou stejně návykové jako cigarety. K tomuto závěru došli vědci z univerzity v Bonnu, kteří od loňského roku pomocí speciální aplikace sledují chování stovek tisíc uživatelů chytrých telefonů. Nadměrné užívání mobilních telefonů podle nich není jen záležitostí mladých lidí, stále častěji se potýkají se stejným problémem i lidé starší 50 let. „Je to podobné jako u kouření. Lidé sahají po chytrém telefonu například při čekání na zastávkách, aby zabili čas,“ uvedli. Zatímco pro kuřáky je odměnou za cigaretu požitek z nikotinu, uživatelé mobilních telefonů se cítí odměněni za jeho zapnutí tím, že najdou nějakou zprávu nebo se sami pochlubí světu s nějakým svým postřehem.

Cukr ovlivňuje komplexně zdraví člověka a celý jeho metabolismus. Narušuje ho díky tomu, že konzumujeme neuvěřitelné množství látky, na kterou organismus není stavěný a nikdy v dějinách ho nekonzumoval. Rafinovaný cukr sám o sobě dřív neexistoval, je to chemická sloučenina, kterou člověk vyrobil a najednou jí konzumuje v průměru přes 40 kilo ročně. Tělo musí na každou dávku cukru rychle zareagovat, protože to vnímá jako stav ohrožení. Zareaguje tím, že pošle vysokou dávku inzulínu, aby ten vysoký krevní cukr srazil, a když ho srazí, nedostane se do normální hladiny, ale pod ní. To vyvolá únavu a touhu na další dávku. Takže máme hlad a chuť na další sladkost. A tak se rozjíždí cukrová spirála… Ukládají se tuky, narušuje se metabolismus. Aby byl cukr zpracovaný, tělo musí uvolňovat dávky vápníku a různých minerálních látek, proto se říká, že cukr je loupežník. Cukr ovlivňuje také slinivku, játra, a samozřejmě mozek. A není to jen ADHD (porucha pozornosti s hyperaktivitou), ale například i Alzheimer. Pak jsou to srdeční choroby, pro které je cukr ještě zhoubnější než tuky… A nejde jen o cukr, ale o celý systém stravování. Když sníte kus masa, tělo se nabije energií a potřebuje se uvolnit – a čím se nejlépe uvolní? Nějakým dezertem… Takhle to funguje. A jakmile omezíte sladké, radikálně omezíte i maso a mléčné výrobky. Tělo si o to samo řekne. Říká se, že když je člověk zdravý a dá si jednou týdně maso, je to v pořádku. Ale to by muselo jít o opravdové, zdravé maso, ne ta hrůza z velkochovů, která je všude. To nemá s tím, jak mají zvířata přirozeně růst, nic společného. Já jsem se masa a mléčných výrobků téměř úplně zbavila, aniž bych to cíleně plánovala. A viděla jsem u svých dětí, jak je zahleňují. Teď jsou děti zdravé, můj syn nebyl ve školce nikdy nemocný. Jídlo je větší tabu než sex, rozhovor s režisérkou filmu Cukr blog Andreou Culkovou

Ústavní soud se zastal rodičky proti pohodlné policii. Policista při vyšetřování stížnosti, aniž vyslechl rodičku, si popovídal s primářem a velmi arogantně celou záležitost uzavřel: Policejní orgán zcela zásadně nerozumí důvodům, pro které je podáváno trestní oznámení… pravděpodobně se jedná o velmi zvláštní a svérázný způsob oznamovatelky a jejího právního zástupce, jak vyjádřit díky za zdravé dítě a záchranu života. Policie i státní zástupce navíc odmítli stěžovatelce ukázat spis… Musí takové samozřejmosti řešit Ústavní soud? Ano, v zemi kde jsou rodičky v očích porodníků i policistů jen hloupé kačeny nám nic jiného nezbývá. Orgán nerozumí, Martin Zvěřina, LN 13. 3. 15

Na ostrovech Vanutu vyvstaly velké problémy poté, co místní lidé začali pracovat a vydělávat peníze. Přestali náhle jíst svou původní stravu a dostavily se obrovské zdravotní potíže. Objevila se cukrovka, vzrostl podíl rakoviny. Kupovali totiž to nejlevnější, co se nabízelo v místních čínských krámcích a tak svou naprosto přírodní stravu vyměnili den ze dne za chemický koktejl. Petra Doleželová, LN 14. 3. 15

Největší škody hrozí nikoliv v ekonomické, ale v sociální oblasti. Rodič přestane věřit škole, učitel se začne dívat na žáka jako na zdroj ohrožení, žák potom dostane jakési vzdělání, které ho rychle dovede k žádosti o podporu. Ztratí důvěru ve státní instituce, později v lékaře, právníky, učitele a média… Dnes jsou příznaky politických ekonomických i společenských nemocí již příliš patrné, takže hovory o tom, jak je nám zle, situaci jen zhoršují. Je třeba hledat léky a nalézat zdroje optimismu, což není jen nějaký osobní postoj, ale především životní strategie. Nejtěžší je nakrmit bohaté, říkala matka Tereza. Václav Cílek, esej, Orientace, LN 7. 3. 15

Lékař über Alles? Debata o očkování ukazuje charakter společnosti… Musejí ti, kteří neabsolvovali studium medicíny, držet ústa? Míra emocionality, spojená se zákonem který nezavádí nic nového (očkování je povinné už dnes) je nepochopitelná jen pro fachidioty a lunatiky. Odpor některých lékařů proti námitkám zavání arogancí. Nechuť diskutovat a přesvědčovat hloupé laiky je patrná. Jako kdyby chtěli tihle vševědoucí popírat, že se svého času vážně nasazoval klystýr jako etablovaná lékařská metoda a hysterie se léčila u žen odstraněním vaječníků… Nahlédnutí omezenosti vlastního oboru je prvním krokem k tomu, aby člověk mohl otevřeně diskutovat. Martin Zvěřina,  LN 11. 3. 15

 Ocitáme se na rozcestí západní civilizace. To, co vidíme, jsou rozpadové tendence. Bude to zkrátka jiné. Buď odlišná tvář kapitalismu, nebo bankovnictví, náboženství, zacházení s energetickými zdroji. Václav Cílek, Víkend MF Dnes, 7. 3. 15

Nemyslím si, že máme žít jako v době kamenné. Pouze říkám, že se pohybujeme příliš rychle kupředu a nemáme žádný morální kompas. Vůbec nevíme, kam směřujeme. Jsme vlastníky svého času nebo jeho otroky? Je nutné najít čas na sebereflexi. Je třeba se zastavit, místo abychom zvyšovali produktivitu. Každý zuřivě pobíhá, aby vydělal  co nejvíce peněz. Ale má čas zjistit na co? Petr Volk, LN