Co muži nevědí

1.11.2015

Například že u ženy stav plné spokojenosti nikdy nenastane, cituje klasika(y) již za socialismu známý sociolog Eduard Bakalář, který v časopise Vesmír v roce 1999 publikoval studii o sociální inteligenci žen a mužů. Přestože jsem v té době již intenzivně propagoval knihu manželů Peasových (Proč muži nepláčí a ženy neumí hledat mapách), a celé roky se mi ženy kolem a později feministky a odbornice na gender a pak čtenářky mých blogů vysmívaly (anebo mi nadávaly a ve věci přirozených porodů dokonce vyhrožovaly), a protože pak většina porodníků (v rozhlasových debatách) a odborníků (m. j. vězeňské, muzikoterapeutické a jiné psycholožky, slovutní muzikologové a profesorky na konzervatořích a kunsthistorikové staré školy na kolokviích a odborných konferencích) raději dělala mrtvé brouky, následující tvrzení jsou i dnes třeskutá a vypadají nově: ale to je, současní čtyřicátníci a mladší muži, které ženy šmahem a téměř bez mrknutí oka opouštějí a vyhazují z bytů, vaše chyba (v mých blozích to všechno v mnohých variacích všechno je). Čtěte, pánové, po odstavcích, pak si vždy v duchu promítněte nějakou tu veselou příhodu z… manželství či partnerství, a čtěte dál a opakovaně… Cituji:

  • Muži nevidí, že v roli, kterou jim společnost připravila, jsou skrytě zamontovány pasti výčitek, jimž nelze uniknout, neboť dělají-li jedno, jsou ženami kritizováni, že nedělají to druhé; nevíme, že kritizujícím jde o vyvolání pocitů viny. (H. Goldberg)
  • Muži si neuvědomují, že hlavně myslí na to, aby partnerka nebyla nějakým způsobem nešťastná (jakoby jejich vyšším posláním bylo řešit všechny její problémy), a skoro vůbec ne na to, aby nebyli nešťastní oni. Nevidí asymetrii, že problém ženy nás zneklidňuje víc než náš vlastní. (A. R. Kipnis)
  • Muži nevědí, že původní důvěru k matkám (matky je v zásadních věcech skoro nikdy neklamaly) přenášejí na jiné ženy a chtějí jim věřit. Věří, že nás ženy neklamou, že mluví pravdu. (Bakalář)
  • Muži si neuvědomují, v jak nepřiměřeně velké míře jsou jejich životy soustředěny do vztahu k ŽENĚ a jí definovány. Nedědí, že kult ŽENY jim brání poznat svou vlastní, maskulinní podstatu a dosáhnout samostatné identity. (S. Keen)
  • Muži jsou přesvědčeni, že ze vztahu k ženě čerpají vše podstatné a důležité (potvrzení sebe sama, energii, lásku, slast apod.), neboť nedovedou čerpat z jiných autentičtějších zdrojů a neuvědomují si podobenství s upíry. Nejsou-li napojeni na ženu, mají pocit neúplnosti. (A. R. Kipnis)
  • Muži nevědí, že i ženy mohou být klíčovými osobami v pokračování násilí, jak ukazuje studie krevní msty. Věříme, že násilí perpetuují jen muži. (L. Watson)
  • Muži nevědí, že pokaždé, když ženě zaimponují svou zdatností, nějakou svou schopností či dovedností, vyvolají v ní zároveň i spodní proud nevole, zlosti a zášti z toho, že sama není taková a že chce-li životní naplnění, musí být na někom závislá. (J. H. Moore)
  • Muži nevědí, že jejich práce pro partnerku, pro rodinu je považována za samozřejmou povinnost, a stále očekávají nějaké uznání – nevědí, že upřímné uznání od partnerky nepřijde ani náhodou. (Kipnis)
  • Muži nevědí, že je v jejich právech ženy zkracují s celkem klidným svědomím, neboť vrozená ženská morálka říká, že v ženských rukou je – prostřednictvím příští generace – blaho lidského rodu, vůči němuž pociťují závazek, vůči jednotlivému muži však nikoli. (A. Schopenhauer)
  • Muži nevědí, že v dovednosti lhát, včetně lhát ve věci nevěry, jsou na tom hůře než ženy, že a) žena má mnohem méně výčitek svědomí a b) že si lépe dovede namluvit, že její konání je správné. (J. H. Moore)
  • Muži nevědí, že se ženám nemohou trvaleji zavděčit, i když se o to stále snaží. Nevědí, že stav plné spokojenosti (u ženy) nenastane nikdy. (A. S. Puškin v Pohádce o rybáři a zlaté rybce, a dále J. H. Moore srovnáním funkce hemisfér a integrovanosti mozku).

Doporučené čtení (včetně citátu a epilogu):

http://casopis.vesmir.cz/clanek/co-zeny-umeji-a-muzi-nevedi