Desatero studenta

4.11.2015

Pokročilejší student (který poté co mu jednotlivé disciplíny, např. zpívání manter, začnou jít, opakovaně ustrne, a přestane je cvičit pravidelně: jeho praxe zformální) konečně přijel na satsang i se zápisníkem, a posléze dokonce splnil domácí úkol: sepsal a (poslal mi) to, o čem jsme mluvili, do jakéhosi osobního desatera. A protože jeho případ není vůbec výjimečný (jak si myslí podobní kvartálně v krizi si zoufající), a duchovní poradci a učitelé jsou po letech poskytování sluchu a rad moudří i jen proto že se všechno modelově opakuje, desatero okomentuji (naznačím přesnější významy a tím i případné pasti, do kterých je lépe nespadnout). Doufám, že tím povzbudím i ty, kteří se zatím nezeptali, nesešli se se mnou, nezačali klást ty správné otázky…

1) Hlídej si tón hlasu ať je v něm radost :-)
Hlídej, musíš, pamatuj… tyhle příkazové instrukce patří do slovníku ega a posilují zase jen ego. Jako když rozvádějící se muž špehuje svou ještě manželku, a pak velkému počtu kamarádů sáhodlouze popisuje, co viděl a co si o ní myslí… netuše, že tak trénuje negativní stranu vztahu a kope si ještě hlubší studnu neporozumění. Navíc každý takový příkaz je pak v denním životě nutno sledovat (kontrolovat), a zase ubírá mysli značnou část energie a umění se soustředit… a být připraven i na překvapení. Co takhle Užívej si hlubších a uvolněně hlubokých poloh svého hlasu… Tón hlasu učí poslouchat se, a trénovat možnost uvolněním hlasivek uvolnit napjaté emoce (a po nějaké době totéž umět registrovat i u jiných, tedy, zlepšovat empatii)…

2) Zapomeň na neúspěchy minulosti
Podobně jako výše: co takhle žij v přítomnosti, teď a tady (protože to je co jediné mění způsoby jakými vnímáme skutečnost a sebe) a nemusíš na cokoliv zapomínat (a vynakládat tak další energii, která pak chybí v jiných pozitivnějších souvislostech. Jinými slovy, většina z nás žije celé životy ne v přítomnosti (jak je zdravé a přirozené), ale, a to zvláště ženy s propojenějšími mozkovými hemisférami, spíše v minulosti a budoucnost (tedy ve virtuálních matrixech). Je to tak běžné a společností vyžadované, že je bohužel třeba někoho, či něčeho, co tomu kterému (té které) pomůže natrhnout stávající realitu.

3) Denně si zapisuj sny
Doba ještě není zralá (ještě není i na individuálních úrovních tak zle, aby mohlo začít být líp), a mé články a apely ohledně možnosti zvládnout sny a využít je k emoční a duchovní praxi, zatím leží ladem. Zapisování snů (jen v heslech,  aby pak bylo možnost sen rekonstruovat podrobněji) je ale jen Metoda, prst ukazující na cíl. Naznačuji nebezpečí, že adept snění (a duchovní realizace) může snadno spadnout do pasti zapisování snů… což je zase jen a jen metoda.. Cílem ovšem je naučit se vědomě si hrát se sny (a používat je jako dokonalé cvičiště pro zvládnutí jógových pozic, emočních obran i dovedností, posilování a posílení pravohemisférové kompetence zvládnout takto virtuálně i to,co v reálu nelze.

4) Nech se učit od maminky učitelky
Kurzívu jsem zdůraznil abych naznačil ono obrácení perspektivy (které by mohlo začátečníkovi připadat záhadně nepochopitelné). Právě tak jako byla chytrému Sokratovi největší učitelkou Xantypa, i maminka, která nevědomě téměř jakoukoliv poznámkou (myslí to dobře) dokáže syna rozčílit k odsekávání… ale i řvoucí šéf, nepříjemná sousedka, politici baviči v televizi a novinách jsou dokonalí učitelé…

5) Pěstuj bdělost v každém okamžiku
Jedna z těch nejefektivnějších duchovních metod je bdělé vědomí, přičemž neexistuje cesta k bdělému vědomí, bdělé vědomí je Cesta. Naznačuji, že není třeba spěchat, nebo podléhat skepsi když to zrovna nejde, ale jako když se člověk učí cizí jazyk, lze např. neustále, i když jen o malý kousek, prodlužovat délku bdělé a vědomé (navíc soustředěné) přítomnosti. Cesta je důležitější, než cíl na obzoru. Paradox a odměna tkví v tom, že pak cíl, umění být na přání (lusknutí prstů) bděle vědomý, přijde znenadání sám.

6) Mantry zpívej na kvalitu
Formální modlitby a formální zpívání jsou jen jakási povrchní terapie, ze které uniká skutečná síla duchovní afirmace a terapeutická vibrace hlasivek. Pouhé odříkávání slov či floskulí nic nemění a nezmění. Naopak, až vášnivé zpívání (či v duchu odříkávané afirmace), kdy hlas ega je přirozeně postupně přehlušen a přerušen (a hlasivky skutečně, fyzicky, vibrují)… a člověk navíc trénuje koncentraci (bdělé vědomí). Zpívání manter v autě je začátečnické zvládání zpěvu manter, ale pak je třeba (za)zpívat si mantry v jeskyni, v kostele, tišeji ale o to koncentrovaněji uprostřed noci – a naučit se být v haře, a tam nechat mantru, ať se zpívá jakoby sama… Takto lze zvládnout i haru, i bytí v několika (nejen dvou) rovinách, i zvyšovat kvalitu jak zpěvu, tak umění naslouchat a života samotného.

7) Nauč se hrát na didgeridoo
Tak jako nefunguje pouhé pomyšlení dávám si pašáka, ale ruka musí pádně dopadnout na rameno, aby paměť těla (instinktivně a dřív než zafunguje vědomí) pozitivně zaúřadovala, právě když je to potřeba, i vibrace (klidně i z plastové roury), a uvolněné rty (a tím za chvíli i uvolněná psychika) fungují hlubinněji a rychleji a s trvalejšími výhodami, než meditace samotná (zvláště u nás uspěchaných a neustále myslících zápaďanů). Navíc je to dechové cvičení (dobré i pro astmatiky), a trénink bdělého vědomí (se kterým hráč na didžeridu v téměř okamžité zpětné vazbě hraje tím líp, čím lépe se slyší a uvolní). Dokáže-li pak zvládnout i cirkulární dech, má to v záloze i pro složitější chvíle duchovní Cesty  – má metodu, jak jednoduše a bezpečně, protože kus po kuse, zvládnout dominanci ega: učí se a pak i umí to, co rozum tvrdil, že je nemožné.

8) Pravidelně choď na freediving
Je to jen jakási kvalitnější, protože náročnější (na pozornost i uvolnění a neočekávání a nelpění na diktátu rozumu a ega) metoda kultivace provozu mysli i bez skeptického komentátora ega: to nezvládneš, vždyť můžeš umřít, když nedýcháš… Opět je důležité nespěchat, ale teď a tady být… a nechat to, nekomentovat, nesoutěžit (s jinými i se sebou).

9) Každý den sportuj naplno aspoň hodinu
Ano, i jiné druhy (spíše individuálních) na 100 % vykonávaných činností a sportů jsou výborným fíglem, jak kultivovat mysl,  ale zároveň utahat ego a tělo. Proto jsme na seminářích měli denně hodinu meditace prací… a celá řada žen, když takto myly okna a zároveň naslouchaly všem okolním zvukům (přestože byly přesvědčeny, že přece mýt okna umí), objevila haru, umění bdělého vědomí, relativitu času atd., tedy, zárodky duchovnosti. Chce to neztratit se v technice (metodě) sportu nebo činnosti, ale s pozitivním úmyslem kultivovat simultánně duch i tělo.

10) Dělej vše na sto procent
Možná by to mělo být první či druhé pravidlo poznání sebe sama, protože je univerzální a pod křídly nácviku bdělého vědomí a vytrvalosti a neuspěchanosti ukrývá a pozornému i odhaluje samotné základy skutečné (a v každé době prakticky použitelné) Cesty.