… a podávání antikoncepce je zločin, křičí titulky dvou čerstvých článků. Třetí autor se poučeně pilně leč omylně vychloubá úspěchy porodníků při zachraňování nedonošených dítek. I on jen znovu potvrzuje mé dávné a opačné názory, se kterými na přednáškách a v začátcích mého blogování většinou bitevní ženy ostře a často i vulgárně nesouhlasily. Ne, nemám radost, že i v tomto jsem měl (už tehdy informovanou) pravdu. Ale doufám, že se mnohým čtenářkám třeba už/až teď přece jen něco pohne v hlavách… a přestanou se chovat (jak v těhotenství, tak u porodníků a gynekologů) jako ovčanky… aniž by ovšem přestaly chválit své muže. Jinými slovy, dámy, téměř všechno je při obyklém agresivním stále socialistickém porodu za kapitalistické peníze jaksi proti přírodě, tedy naopak – spíše ke škodě dětí, rodiček i celé společnosti. Těhotenství by totiž mělo u naprosté většiny žen být meditačními lázněmi a orgasmický porod časem, kdy se dívka stává Ženou.
V klimakteriu prochází organismus ženy velkými, nevratnými změnami. Počet folikulů ve vaječnících se snižuje a ženské pohlavní orgány přestávají plnit svoji hlavní funkci – přípravu na těhotenství. K ukončení plodnosti nedochází ze dne na den, ale plíživě během několika let. Průměrný věk žen v klimakteriu se dnes pohybuje mezi 49. a 51. rokem, píše se v článku a rovnou uklidňuje: Podle většiny lékařů není přechod nemoc, ale přirozené stárnutí organizmu. Jenže vysvětlujte to rychlokvašeně zemancipované seminářové bohyni, která se ve čtyřiceti chová (protože tak pomocí mastí krémů botulínu a nakonec plastickým chirurgům a hodinovému líčení v zrcadle někdy i sama sobě připadá) a nadále a navěky hodlá chovat jako dvacetiletá! Jak tak totiž slyším (a čtu), ženy české se až na výjimky šmahem přechodu bojí (tak jako se bály porodu a kojení a vrásek od smíchu) jako čert kříže.
Zato z pohledu lékaře (a státu) se na tom dá značně vydělat: „Péče o ženu v období klimakteria by proto měla být komplexní, přičemž by měla eventuálně probíhat ve spolupráci s psychologem, internistou, dietologem,“ říká hořovická gynekoložka Věra Pavlů. Inspiraci k tomu, jak by měly ženy toto nelehké období lépe zvládnout, nabízí i odborná literatura. „Žena by se v tomto období měla obrátit ke svému vnitřnímu světu a hledat v něm nové impulzy, kterými by obohatila svůj dosavadní život – například cestováním nebo zlepšením jejích dovedností, jako jsou cizí jazyky, tanec a podobně,“ No nekupte to (všemi těmi protichůdnými názory odborníků popletené), o sebe tak pečující dámy v kalhotách a kloboucích. A pokud vám někdo bude říkat, že tak padáte do jen trochu jiného ale zase matrixu, nevěřte mu a hned si zajděte na zdravý raw dort.
Jen tiše připomínám, že jsem již v socialismu a pak v 90. letech min. stol. na seminářích ženy nadšeně lákal ke cvičení jógy a chválení mužů, a marně jim vykládal, jak jsou vlastně dokonalé… Jak mohou užívat dokonale evolučně připravená těla, jen jim nepřekážet, jak si mohou těhotenství a rané dětství svých potomků opravdu vychutnat (jako radost a orgasmus a dva roky meditačních prázdnin), a jak pak v přechodu jejich správnými vlastními hormony tolikrát obnovená těla (protože s a v menstruačním cyklu pravidelně vypnutou racionalitou, co kdyby počaly?) rázem zmoudří, a stanou se z nich nikoliv téměř běžné neustále podrážděné a ostatní pomlouvající, nýbrž moudré laskavé a šťastné babky kořenářky, které známe z pohádek.
http://ona.idnes.cz/menopauza-priznaky-prubeh-d0o-/zdravi.aspx?c=A151202_112707_zdravi_pet
Druhý článek (Podávání antikoncepce je zločin) také nepřináší vlastně nic nového a lékařka informuje: Hormonální antikoncepcí se chrání více jak polovina českých žen plodného věku, odborná společnost doporučuje hormonální kombinovanou antikoncepci i velmi mladým dívkám, což podle některých kritiků není v pořádku. A pak to autorka na zděšené čtenářky vybalí: Například podle lékařky Heleny Máslové z pražského Centra psychosomatické péče je podávání hormonální antikoncepce mladistvým „největším zločinem“. Estrogen totiž mohou dostat k léčbě těžkého akné už dvanáctileté dívky, léčí se jím i nepravidelnost menstruace. Na ochranu při sexu ho smějí lékaři napsat dívkám již od 15 let. Podle Máslové hormony při léčbě cyklu jen vyřadí vlastní systém a nahradí ho pseudokrvácením. Právě tyto dívky k ní později prý přicházejí kvůli problémům s plodnosti. Máslová s podáváním antikoncepce také spojuje i narůstající počty žen s rakovinou prsu.
Samozřejmě že předseda odborné gynekologické společnosti (a představitel lékařsko-farmaceutické lobby) Vladimír Dvořák tvrzení doktorky Máslové odmítá, a bez uzardění tvrdí: Výhody hormonální kombinované antikoncepce výrazně převyšují rizika. Prospěch pro uživatelky je jednoznačný. Vedle toho, že nechtěně neotěhotní, je to i pravidelný cyklus, snížení ztrát krve při menstruaci, snížení rizika tvorby cyst na vaječnících a zlepšení pleti. Nedodává, jaká že to jsou ta rizika, že výhody to má hlavně pro ně, lékaře, porodníky, a že roste počet žen, které nemohou otěhotnět, plní reprodukční kliniky, kterých u nás přibývá jako hub po vydatném dešti, a většinou pak děti stejně už nemají.
Jiná gynekoložka navíc jen tak mimochodem doplnila, že uživatelky hormonální antikoncepce mají mírně zvýšené riziko rakoviny děložního čípku, je to podle ní ale způsobeno spíše jejich chováním. Mívají víc sexuálních, víc nechráněných styků, a tím i větší riziko, že se nakazí papilomavirem (HPV), který rakovinu způsobuje. Doporučila ženám očkování proti HPV, dívkám mezi 13. a 14. rokem věku ho hradí zdravotní pojišťovny… rozuměj, no nekupte to, a znovu na tom ovšem vydělají hlavně farmaceuti a spolu se zdravotními pojišťovnami i jimi (a všemi ovčankami) dotovaní lékaři. A jako obvykle, tak či onak to zaplatíme my všichni.
České republice patří v celosvětovém měřítku 2. místo v novorozenecké úmrtnosti, tedy počtu dětí, které zemřou do 28. dne po porodu. Toto číslo je zhruba 2 promile – tedy 2 děti na 1000 narozených. V současné době přežívají i velmi předčasně narozené děti a díky vyspělé neonatální péči je jejich další prognóza mnohem lepší, než v drtivé většině států. Toto číslo je výsledkem dlouhodobých snah lékařů, sofistikovaných postupů při porodech a dobré poporodní ústavní péči, napsal Tomáš Vodvářka v blogu České domácí porody (rozuměj: proti domácím porodům). Má svou vyčtenou pravdu, ale zároveň, jako celé české porodnictví a poslední tři generace zmanipulovaných otců, pro oči nevidí a chybu či omyl si, jako správný chlap, který přece nebrečí, nepřizná.
Co když je to ale opravdu jinak a čeští porodníci a odcizené porodnice-nemocnice (pro české porodníky je totiž těhotenství stále nemoc, kterou léčí operací břicha, a vytáhnou, tedy porodí, mimino za rodičku a pak se v rozhovorech chlubí, kolik dětí už porodili) kromě své autoritářské a ženy ponižující a tak namáhavé práce tvrdošíjně hrdinsky zachraňují nedonošeňátka, která většinou nepřežívají pár měsíců, anebo jsou celoživotně poškozená a o moc dlouho nepřežívají pubertu. Pokud přežijí, mají děti a dál poškozují genofond rodu homo sapiens stupidus. Jauvajs…
A tak opět připomínám výsledky jedné studie nárůstu mozkových buněk u maminek v šestinedělí, a zjištění, že čím byly maminky po celé těhotenství a při porodu spokojenější, čím víc se cítily v bezpečí, tím výraznější nárůst počtu neuronů v jejich mozcích se prokázal.
