Nadpis (i pro čtenáře nové generace) hned vysvětlím: Na to jsem čekal! (matemašte) křičí nadšení japonští diváci při sledování velmi stylizovaných ze středověku pocházejících divadelních her kabuki (nebo loutkového kyógenu): čekají na notoricky známá místa, a když se jich dočkají, místo bravo! či potlesku volají Matemašte! A jak naznačit velikost zážitku nebo popisovaného jevu? Jako kluk jsem o něčem úchvatném říkával, že to je (krásné, překvapivé, velké) jako kráva, ale protože člověk, lékař, o kterém chci nadšeně informovat – delší a třeskutý rozhovor s ním právě vyšel v časopise Reflex (21/16) pod názvem Nebuďte obětí systému – je svými zkušenostmi, pobytem a životem v demokratické cizině, a hlavně na naše zatuchlé české poměry (ač je Čech jako Brno, dnes žije v Římě) tak radikální, až revoluční… nadšeně ocituji, a radím, ihned utíkejte časopis koupit!
Když si celoživotní alternativec jako já přečte hned v úvodu rozhovoru doporučení Být sám sebou a jít proti ohlupujícímu tlaku hlavního proudu, ať už jej vytvářejí nadnárodní farmaceutické firmy, nebo manželky v rodinách… až nadskočí vzrušením a čte dál ve stylu matemašte (na to jsem posledních dvacet let čekal!). Česko italský lékař Jan Šula vzkazuje: uzdravení je výsledek vašeho rozhodnutí!
Ohledně otázky týkající se právě panující atmosféry zakazování (teď právě alkoholu a nikotinu) dr. Šula říká: Jedna věc je zakázat, a druhá poskytnout alternativu. Nechápu, proč tenhle stát všechno řeší jen perzekucí. Četl jsem, že budou stotisícové pokuty za překročení rychlosti a doživotně sebrané řidičáky. To už jsme v islámu, nebo co? Všude čtu, že něco v Česku nesmíme! Když jsem se zabýval tím, proč je Vídeň považována na nejlepší město pro život, je to protože její radnice má speciální oddělení, zkoumající, co lidé chtějí. Když stavějí sídliště, vysejí trávník a teprve podle vyšlapaných cestiček udělají chodníky. Nebo přemýšlení, co by lidé chtěli dělat v létě a co v zimě. Vídeň je stejná jako Praha, ale postoj je vstřícný a tvůrčí, zatímco tady nevstřícný a represívní.
Dr. Šula nám i všem našim ministrům zdravotnictví a financí (kteří si co pamatuji, stěžují, že na zdravotnictví nemají dost peněz a jak narůstá počet nemocných) odpovídá pro ně překvapivě, a pro prostého člověka v soukolí lékařsko-farmaceutického komplexu tak logicky, až praští: Jak se přihodilo, že Češi jsou přesvědčeni, že za jejich zdraví je odpovědný lékař? To vytvořil systém. Když povinně ze zákona platíte zdravotní pojištění, stimulujete lidi, že chtějí dostat nějakou protihodnotu. V Česku však hlavně není možnost volby…finanční toky ve zdravotnictví jsou tak velké, že kdyby je někdo trochu narušil…může systém ohrozit, a cítit se ohrožen, tak jako za socialismu. Pamatuji, jak StB v počátku 80. let min. stol. vyšetřovala oddíl jógy v Dobrušce, protože místní jógíni přestali být nemocní a měli mezi sebou i případě spontánních vyléčení vážných chronických nemocí: léčit může jen lékař, vy lékař nejste, a proto nepovoleně podnikáte, obviňovali cvičence. Dnes lékaři ostrakizují např. těhotné ženy, které rodí doma nebo rodiče, kteří se totalitně povinného očkování novorozenců.
Hegemonie farmaceutické lobby je pro dr. Šulu očividná: Můj známý vybudoval firmu na potravinové doplňky, s nimiž měl úspěch, protože byly velmi účinné. Měl před podepsáním smlouvy s největší pojišťovnou, ale najednou kolem začala kroužit nadnárodní farmaceutická společnost… pozvali ho, a nakonec na něj vyjeli: Ty hajzle, jestli nám to neprodáš za tuhle cenu, zničíme tě. A tak se stáhl z českého trhu, protože krátce po téhle nabídce k němu vtrhli čeští celníci, zabavovali počítače a začali měsíce buzerovat. Farmafirmy jsou ve skutečnosti vládci českého zdravotnictví, ne nějací ministři…
Závěry dr. Šuly jsou neúprosně logické i v oblasti nastavení státní politiky: Tohle vytváří falešná dilemata a uzavřený systém. Socialisté v Evropě se snaží pořád tutlat jednu věc, jež je evidentní – lidé, kteří mají víc peněz, se dostanou k lepší lékařské péči a dožijí v průměru vyššího věku. Ve jménu rovnosti však socialisté zakazují různá připojištění a to i pro chudší lidi, jen aby byla zajištěna rovnost. Výsledkem není žádná rovnost, ale protekce a korupce.
I další názory osvíceného lékaře stojí za několikeré přečtení. Hovoří o případech spontánních vyléčení, o tom, že když člověk chce dosáhnout nějaké psychické dovednosti, minimální doba tréninku je devadesát dnů (vzpomínáte na ověřené zjištění zenových studentů, že pro skutečnou niternou změnu člověka je třeba trénovat nejméně tři měsíce?), radí jak se vyrovnat se stresem, a má pro nás revolučně a duchovně podvratný recept: Lidé jsou uvězněni v systému: přes týden je drtí korporátní mentalita velkých firem, tísní je bloky, které jim společnost nastavila. Pro zdraví je nejdůležitější být sám sebou a rozhodovat sám o sobě. Zdraví je o tom, že vím, co chci, a vím, co mám dělat. Nenechat se manipulovat systémem.
Utíkejte do nejbližší trafiky, vážení čtenáři, kupte si Reflex, a kochejte rozhovorem s člověkem, který je zakladatelem psychoimunoneurologie, a jeho revoluční léčebné postupy v oblasti biomedicíny budí světovou pozornost. Pro nás všechny tedy platí: Matemašte!!! Anebo prosté české a školní (a k vlastní zodpovědnosti za život a zdraví na těle i na duchu vyzývající) Budííčééék!
