Další souvislosti spojené s objevem, že nás jako lidi ovládá spíše sociální mozek (a obava, abychom při tom či onom rozhodnutí nebyli vykázáni ze svého obvyklého sociálního prostředí) vede k dalším ne příliš lichotivým závěrům: rivalita dávných kmenů, nebo dnešních sportovních fanoušků toho či onoho klubu, ale i rasismus a rasová diskriminace, tak mají sice evolučně vysvětlitelné příčiny, ale dnes stále už arogantnější koncepty svobodného rozhodnutí (či možnosti výchovy k rasové snášenlivosti) se zdají být stále iluzornější a utopičtější. A důsledky (ke kterým je potřeba řádné porce odvahy přiznat si to) pro které současný svět nemá řešení. Dávná dnes již potvrzená staroindická koncepce máji, iluze (vidíme a vnímáme realitu zpožděně a zkresleně, na výsledném dojmu má hlavní podíl spíše metoda zpracování stále poškozeněji fungujícím mozkem než sama skutečnost) je tedy i v oblasti vzájemných vztahů velkých skupin či národů (a náboženských skupin) bohužel realističtější, než současné teorie humanistů všech dob a druhu.
Právě závěry posledních neurovědeckých zjištění (např. v rámci studia existence tzv. fake news, prolhaných zpráv) naznačují evolučně danou, a tedy racionálně nevykořenitelnou příčinu nejen babylonského, ale (zvláště v současném tak komplikovaném světě) i našeho současného zmatení: Ukázalo se, že prolhané zprávy přímo ovlivňují ty oblasti mozku, které souvisejí se společenským přijetím (social acceptance). Zásadní je to, že aktivita těchto oblastí mozku má na rozhodování lidí větší vliv nežli logické argumenty. Velký, složitý a energeticky nesmírně nenasytný lidský mozek zcela jistě nevznikl kvůli logickým úvahám. Podle toho, co víme, to je skvělý nástroj pro řešení jemného a křehkého přediva sociálních problémů. Mozek je na vztahy, nikoliv na integrály. Není tedy divu, že se naše rozhodování mnohdy zcela záměrně neřídí logikou, píše se v čerstvé zprávě, která proběhla nejprve internetovými, poté i rozhlasovými zpravodajstvími.
Už jsem to několikrát naznačoval: byli jsme evolucí stvořeni k fungování v malých skupinkách (nejlépe do třiceti, maximálně o padesáti členech) – všechno příliš velké (skupiny, parlamenty, armády, voliči) je z principu falešné, nepravdivé, všechno je iluze, fake…Ostatně, rozhodnutí někdejších moudrých stařešinů kmene, kterým už dávno nezáleželo na postavení ve skupině (byli ctěni a důvěryhodnost své životní moudrosti už mnohokrát prokázali), jejichž autorita byla omezena i malým počtem jedinců, kteří se všichni znali, by nám všem prospěla i dnes. Současné vlády přestárlých úředníků věnující se převážně jen boji o udržení vlastní stále větší a zneužitelnější moci (mezi anonymně nezřetelnou skupinou svých voličů) na přijímání moudrých rozhodnutí ve jménu vlády lidu nemají šanci.
Koncepce a dobře míněná pravidla jednání demokraticky zvolených parlamentů či dokonce poválečný úspěch OSN jsou, stejně jako naivní víra v konečné usmíření Židů a Palestinců (či křesťanů a muslimů), dnes už nemožné. Kyvadlo dějin se znovu naklání na stranu nesmiřitelného a nenapravitelného antagonismu. V tomto smyslu tak jediný funkční systém, který by se dal uplatnit v dnešní společnosti (ve školách, na univerzitách, v nějakých zcela nových variantách společenských občanských aktivit) byl a i ve světle neurologických zjištění poslední doby stále je buddhismus, respektive systematická výchova k duchovnosti (osvícení).
O to víc pak vyvstává důležitost otázky volby skupiny přátel (party): o negativní vlivu dětských domovů, rozvedených kamarádek či vězení na charakter člověka už víme, neblahou roli školy (jako vězení) nebo kouřících ego matek začínáme tušit, naopak o pozitivní roli kláštera či duchovního centra (ale i oddílu aikida) jsme ještě nezačali uvažovat. Ještě jednou zjištění neurovědců: Rozhodování v mozku obvykle spojujeme se zcela přední částí mozku – prefrontální kůrou. Ta by se měla podílet na hodnocení věrohodnosti zpráv, které se k nám dostanou. Jenže neurovědec Matthew D. Lieberman z Kalifornské univerzity v Los Angeles před časem objevil neurální síť v mozku, která se zabývá sociálním myšlením, a která zasahuje do činnosti prefrontální kůry během procesu rozhodování. Lieberman to na svém TED vystoupení v roce 2013 komentoval velmi trefně. Sociální myšlení je pro lidi (stejně jako ostatní společenská zvířata) natolik důležité, že mu evoluce vytvořila separátní systém v mozku, který se věnuje tomuto typu uvažování. A je velmi vlivný. Tato sociální neurální síť a logická prefrontální kůra fungují, jako když dva lidé tahají za pilu. Jednou má navrch ten, a pak zase ten druhý. A sociální síť v mozku očividně tahá za ten silnější konec.
Evoluce očividně nepočítala s přemnožením člověka, o překot zrychlovaným vývojem jeho kultury a následně technologií, a přináší důkazy, že boj za mír ale i proti terorismu nemá šanci. Výsledky Liebermanova týmu nedávno potvrdil Ian McCulloh, armádní veterán a neurovědec z laboratoře Johns Hopkins School Applied Physics Lab. Spolupracuje s operativci U. S. Special Operation Forces, kteří mají nevděčný úkol – přesvědčit místní lidi v oblastech operací americké armády, aby se vykašlali na extrémismus. McCulloh a jeho kolegové za tím účelem provedli terénní výzkum s měřením mozkové aktivity v jordánském Ammánu, při kterém samozřejmě nešlo o extrémismus, ale o ideologicky méně horké protikuřácké reklamy. Závěrem výzkumu bylo, že lidé výrazně ochotněji přijímají informace od lidí ze své sociální skupiny a podle nich také ochotněji upravují své chování. Stručně řečeno, lidé mají tvrdě zadrátováno v mozku, aby nevybočovali z řady, tedy ze své sociální informační skupiny. Na tom vydatně parazitují trollové, boti, a šmejdské weby, šířící nesmysly po světové síti (a díky médiím poslední dobou velmi zdatně i politici, demagogové a psychopatičtí vůdci).
Zabránit šíření prolhaných zpráv a hlavně jejich destruktivnímu působení na lidi bude ovšem ten nejmenší oříšek, i když řešení se prý rýsují: Nebudou založená na faktech, protože prefrontální kůra do toho nemá moc co mluvit. K vyřešení fake news (ale např. i nesmiřitelných rozporů mezi syrskými či islámskými sektami, mezi arabskými či africkými migranty a bohatou prostředky a surovinami plýtvající bílou evropskou a americkou dnes již téměř a zítra nezbytně menšinou, ale i mezi ekology a národohospodáři s betonovou lobby v čele) bude nutné zapůsobit na sociální mozky. Jak tohle zjištění ale implementovat do rozhodnutí vlád, globálních institucí či bank, jak změnit evolučně vrozené a běžnými současnými postupy a nefunkčními metodami (který z vůdců světa dobrovolně přizná, že byl doposud naiva a cele pod vlivem iluzí a omylů) neřešitelné jevy? Jak přimět lidi k uvědomění a pak navíc i k přiznání, že vše bylo a hlavně je jinak, že svět je výsledkem pomýlených a tedy v zásadně špatných (fake) rozhodnutí minulých generací (přinejmenším od doby osvícenství, ale spíše už od dob starých řeckých filosofů)? Zvláště pak v době stále většího počtu traumaticky porozených a všelijak poškozených dětí v dalších generacích obětí obětí? Zvláště když jiný výzkum prokázal, že se rozhodneme, zda je tvář jiného člověka, nebo jiný názor, důvěryhodný, za 200 milisekund, a svého názoru se pak držíme jako klíště.
Když před pár tisíci lety zanikla některá civilizace, ostatní svět se vyvíjel dál. Jenže dnešní bankovně a mediálně v méně než vteřině propojený svět má tendenci se hroutit téměř každou druhou či třetí zprávou – a ta je často vymyšlená a prolhaná, tedy fake! Zlaté časy Aprílů…např. v roce 1998 vyšla v USA zpráva o tom, že Burger King bude nabízet hamburgery pro leváky! Tisíce lidí jej pak žádali… Spolu se Zorou Freiovou (LN 1. 4. 17) tak konstatuji, že dnes jsou z hlediska selského rozumu a vývoje společnosti a demokracie aprílové (tedy fake) prakticky celé noviny – reklamy, zprávy, nedůvěryhodné sportovní výsledky (doping).
Osobní dodatek: navíc jsou lidi (a v porodnicích rutinně rodící rodičky, a pedagožky na mnoha vysokých školách zakazující studentkám mne citovat) tak zblblé, že považují za prolhané už nejméně patnáct let i mé blogy nejen o přirozených porodech. Ufff…
