Cesta k negativním extrémům, kterou před vlastně jen několika lety nabrala česká, ani ne nutně bulvární, jako spíše ženská média, se už blíží bohorovně přehlíženému dnu žumpy (bože, jak hluboko už, média i čtenářky, klesly): protože jen negativní zpráva je dnes pro média dost senzační, aby zaujala ani ne tak čtenářky, jako editory a žurnalistky: i v seriózně se tvářících médiích se objevují tak katastroficky kocourkovské zprávy, jako je tahle: Strie, povolené svaly na břiše a prsa – aneb co udělá s vaším tělem těhotenství. Uf. Být mladou ženou, po přečtení tohoto (seriózně se tvářícího) nesmyslu bych si hodně rozmýšlela otěhotnět.
Sedmadvacetiletá Daniela se v článku evidentně určeném ženám (a na které se také takto přímo obracím) svěřuje: „Břicho mám od strií celé popraskané a fialové, takže myslím, že už nikdy nevylezu na veřejnost v bikinách. Po nástřihu jsem si nemohla týden sednout a tři měsíce jsem o sexu nechtěla ani slyšet.“ Hm. Nikdo ji totiž na začátku těhotenství neupozornil, že při troše pravidelného cvičení těla, a po přirozeném porodu, tedy bez nástřihu, a se spoustou endorfinů a energie, ji nic takového nepotká…
„Nemusí to být nutně váš případ,“ tváří se článek vědecky, „ale podle výzkumu Body After Baby National Research Survey zůstanou téměř sedmdesáti procentům žen po porodu strie. Nafialovělé či rudě červené jizvičky nevznikají na povrchu kůže, ale v důsledku popraskání elastických vláken ve středních vrstvách pokožky. Při rychlém váhovém přírůstku se kůže extrémně natahuje. Čím je organismus starší, tím větší tendenci k tvorbě strií má, jejich vznik ovlivňují i hormonální změny, proto jsou typické právě pro těhotné ženy… Již citovaný výzkum také zjistil, že přes sedmdesát procent žen po porodu bojuje dlouhodobě s váhou. Téměř u poloviny dotázaných se velikost oblečení po porodu zvětšila o dvě čísla. Ačkoli před otěhotněním nosila bikiny polovina dotázaných žen, po porodu se k nim vrátilo už jen deset procent žen.“
No a co? Mateřské štěstí (ale i to rodinné, protože muži nechápou, proč se ženy stylizují do rolí kostnatých modelek, naopak, milují spíše obliny a ženské měkko, a i v nich coby v čerstvých otcích dochází k hormonálním změnám, doprovázených přívaly štěstí a pocity životní naplněnosti), a pozitivní hormonální a mozkové změny, ke kterým v případě přirozeného porodu a dlouhodobého kojení (opět s mnohonásobně zvýšenou produkci přirozených opiátů, tedy pocitů hlubinného štěstí) dochází, dokonale vynahradí a převáží to, co bulvár a tento článek popisuje jako negativní aspekty těhotenství.
Málokdo se také odváží vysvětlit ženám, ale i veřejnosti, že „móda“ císařských řezů a nekojení (abych měla rychle pevné bříško a nepovislá prsa) celospolečensky negativně ovlivňuje celé další generace (takto nepřirozeně porozené a málo nebo vůbec nekojené děti jsou náchylné k dlouhé řadě zdravotních a psychických potíží, jsou méně inteligentní, více neurotické a zlobivé, mají potíže jak s učením, tak s navázáním vztahů atd.).
Zvrácenost tohoto článku snad vyjde pádněji najevo, když stejný „postup“ aplikuji na jiný obor lidské činnosti: Když si dáte deset kilometrů na kole, také se pak budete cítit hodně unavená. Jenže vy jste se přece namáhala záměrně, jednak abyste se udržela v kondici, a také abyste vyplavila nějaké ty endorfiny, a bylo vám, na čerstvém vzduchu za babího léta, na cyklostezce, dobře. Něco za něco. Anebo si představte, jak by asi dopadl výrobce jízdních kol, kdyby si zadal reklamu, a pak v reklamním článku četl našel otlačené hýždě, namožená lýtka, zpocená záda, záněty středouší (protože vám nafouká do oušek) nebo dokonce infarkt myokardu…
Uvědomme si: článek o striích a povislých prsech vyšel v zemi, která vymírá, a už za pár let nebude mít kdo vydělávat na důchodce, tedy i ty novinářky a editorky, které tento pamflet na ona.idnes.cz vyplodily, a jistě z hlediska kariéry velmi pyšně, ale ze společenského hlediska extrémně nezodpovědně, a tedy i trestuhodně, publikovaly.
Povrchnost a honba za senzacemi, která z tohoto nesmyslu čouhá, je až trestuhodná. Copak se nenajde nějaké ženské nebo mateřské sdružení, které by se začalo těmito návodnými nesmysly zabývat, a které by zkusilo autorky či vydavatele žalovat za šíření poplašné zprávy? Copak se nenajde alespoň jeden portál, který by se specializoval na pozitivní zprávy týkající se těhotenství a mateřství?
Například: když žena v těhotenství jen sedí a cpe se slanými brambůrkami a čokoládou před televizní obrazovkou, plnou neodolatelných reklam na brambůrky, čokoládu, projímadla, léky na bolení břicha a pálení žáhy, si takto pravděpodobně rovnou „objednává“ strije a traumatický porod (a potíže s odloučením placenty a kojením a poporodním blues atd.).
Naopak ta žena, která si těhotenství, porod a mateřství šťastně vychutná, protože nechá tělo a přírodu pracovat v dokonalém evolucí vypiplaném a tisíciletími vývoje ozkoušeném niterném rytmu ženského těla (má v břiše štěstí, jak věděli již staří Číňané), se dočká celé řady až zázračných vylepšení: kmenové buňky děťátka ji vyléčí i z dlouhodobých nemocí a potíží, naroste a přemění se jí mozek, při přirozeném (nepřerušovaném a neurychlovaném) porodu se dočká energetického a hormonálního orgasmu s obrovským přívalem tělesných a duševních sil, a také jakéhosi duchovního zrození (dívka se porodem zrodí v Ženu, tvrdí jedno domorodé rčení). Navíc i v prvních měsících po (zdůrazňuji: šťastném, rychlém a někdy sice namáhavém, ale bezbolestném) porodu ženě narůstá objem šedé hmoty mozkové a nově se propojují mnohá mozková centra: je pak chytřejší, intuitivnější, zdravější a samozřejmě i celoživotně šťastnější.
Navíc žena, která pečuje o své dítě (a rodinu), posiluje právě onu vyváženou a stabilní trojnožku lásky, sexu a péče, přičemž dnes víme, že je to právě ona „péče o někoho“, která posílí a prováže lásku a sex: žena je pak niterně vyrovnaná a může rozdávat optimismus a schopnost řešit každodenní „problémy“ jako výzvy, se kterými žensky, tedy lidsky a mateřsky, neustále a tedy celoživotně roste. Bez oné péče o ty druhé to prostě nefunguje. Naopak, ty ženy, které pečují jen o sebe, jsou tím nešťastnější a neurotičtější, čím víc hadříků, krémů a partnerů na sebe navěsí.
Aby byl ještě senzačnější, je článek doprovozen dvěma názornými obrázky zvláště vyvinutých strií a pokleslých prsou. Přitom rádoby objektivně dodává: „Ať už se vám reklamy na kosmetiku (ze kterých přitom tyhle časopisy a portály žijí, pozn. aut.) snaží nalhat cokoli, strie jsou trvalé a zatím na ně nezabírá žádný prostředek.“
Takže babo raď: otěhotnět nebo neotěhotnět? Naznačuji, že již asi nezvratitelný a bohužel i přehlížený vývoj k senzacechtivosti a negativním zprávám (nejen v tomto článku) dospěl na samý vrchol zvrácenosti: články „oslavují“ (a tak i propagují) poporodní blues a potíže s kojením hollywoodských hereček, anebo zdravotní a kosmetické následky těhotenství a porodu! Co všechno si ženy české ještě nechají vnutit, aniž by se nějak ozvaly? Jak dlouho ještě budou tyhle zvrácenosti poslušně, jako ovce, tolerovat a přehlížet?
