Jak se tak již delší dobu postupně stahuji z života veřejného, a učím se přestávat trpět za chyby druhých a trápit se jejich neochotou, a dnes už i neschopností naslouchat a porozumět, potěší jen sem tam nějaká pozitivní reakce čtenářky, nebo povedená fotka (či dokument z nějaké exotické země). Takže pro potěšení pravidelných čtenářů a čtenářek cituji, co se píše v mnoha tisíc let starých indických Védách o současně probíhajícím věku Kali (jugy), díky, Jardo, a přidávám i tři fotografie člověka, kterého si velmi vážím (taky za trpělivost, s jakou nepřestává ve své činnosti, i když ví a vidí, že zůstává nepochopená a tím pádem i nedoceněná).
Jak říkají Védy o tomto věku Kali (najděte si na gůglu): „Kdy muži budou podrobeni ženám, stanou se otroky svých vášní a utiskovateli bližních a moudrých (guruů), kdy pozemské statky získají úctu, faleš bude jediným prostředkem úspěchu ve sporu, hrozby, rozpínavost a sobecké zájmy určitých skupin lidí nahradí Svatou nauku (dharmu). Dharma bude zapomenuta a jen zřídkakdy následována. Ženy opustí muže, pakliže tito zchudnou nebo ztratí majetek, a budou se držet jen marnotratných mužů, proto jen ten, kdo vydá hodně peněz, bude pokládán za pána. Mysl lidí bude zcela zaměstnána hromaděním peněz, které budou většinou použity jen k sobeckému uspokojení. Lid bude tísněn v bídě a starostech. Mnoho lidí bude ovládnuto nevěřícími a nízkými vůdci (politiky) a ubude zbožných lidí, a tím vzroste cena moudrých….
Védy jsou rozsáhlým komplexem textů, jejichž původ sahá do starověké Indie. Tvoří nejstarší součást sanskrtské literatury a zároveň nejstarší část hinduistických textů. Samotné slovo véda je odvozené z kořenu vid a znamená vědění, poznání pravdy, posvátná tradice nebo obětní uctívání. Védy jsou jedny z nejstarších textů v tradici indoevropských národů (nejstarší z hymnistických textů véd je komponovaný v letech 1500 až 1000 př.n.l. a sepsaný v letech 800 až 600 př.n.l.). Wikipedie.
Tuhle fotografii letos pořídil můj velmi dobrý přítel, Japonec Eidži Tadžima, který celý život pomáhá druhým (slepému origamistovi, se kterým byl i u nás, handicapované malířce, ZOO v bývalé Jugoslávii pomáhal sehnat nové slony atd.). Je navíc typická, a tak jiná než všechny ty obvyklé fotografie státníků a politků, objímajících děti.
Doufám tedy, že nakonec oceníte i počítačové umění člověka, kterého sleduji už hodně dlouho, který si říká Ateo, a jehož vtipné, trefné a řemeslně dokonalé “koláže“ používá jak týdeník Reflex, tak několik internetových deníků. Jsem si jist, že by se i tahle věc dalajlamovi velmi zamlouvala, a celé minuty by se, místo aby se urazil (nebo dokonce autora žaloval, jak to s gustem činí místní i světoví politici), chechtal až by se na břicho popadal. Ateo tomu dal název Punk´s not dead, takže se nabízí parafráze: 14. dalajlama is not and never will be dead (přestože se mu nedaří a nikdy nepodaří politicky osamostatnit svou rodnou zemi).
Pro šprty a zvídavé:
http://blog.baraka.cz/2009/01/kdyz-uz-i-dalajlama/
http://blog.baraka.cz/2009/01/vrabci-a-dravci/
http://blog.baraka.cz/2009/01/drzitel-stolice/
