Nechci u toho být

1.9.2020

Nechci se dál nechat špinit: snažil jsem se vždycky nezadat si… Má řešení kaskády českých problémů jsou v termínech tří čtyř přirozeně porozených generací, dnes tedy neakceptovatelná (ani propagátorky přirozených porodů nechápou relevantnost mých tvrzení). Není to nic nového: nejen Češi, a nejen jejich politici (zdravím Gretu) jsou nepoučitelní a navíc sebestředně nezodpovědní. Příroda a navíc pomalu celá planeta umírá. Doba, která přijde, už vůbec není pro mne…Asi ne náhodou slepnu – mé oči už nechtějí nic vidět (postupující šedý zákal, k jehož operaci se neodhodlá (to kvůli diabetu) ani státní, ani soukromá oční klinika…

Ne že by vše bylo úplně beznadějné. Ostatně, psal jsem už ve svých prvních samizdatových časopíscích počátkem 70. let min. stol., že právě jiná hudba může být nový počátek (a zenový buddhismus jako vysoká škola) návratu ke svobodného lidství… a také nemohu nepsat o českém osudu knoflíčku košile nakřivo zapnutém. Současné generace nejen v postsovětské části světa jsou beznadějně zašpiněny a onáhubkovány. Souvislost změn klimatu, znečištění prostředí a koronaviru (ale i trumpismu a oligarchů) je snad zřejmá).

Moje tepna (krkavice) plná cholesterolu nestíhá dodávat kyslík do mozku (celý rok 2019 v domě rachotily sbíječky při rekonstrukci uvolněných bytů na air n b): je prapříčinou i šedého zákalu a tedy ztrácení zraku (nemohu číst a psát)… snad někdo někdy pročte mé blogy a sestaví některé do sborníku, anebo aspoň vybere relevantní myšlenky. Sestavit nějaké kloudné, natož chytré věty, jsou pro mne už hodinové fušky.

Závidím totiž Holanďanům možnost eutanazie – v naší (všestranné, natož zdravotnické) totalitě je trestné chtít dobrovolně, v mém případě svobodně, z tohoto života vyvanout, Ostatně, o dobré smrti jsem poprvé psal na svém blogu v roce 2008, pak jsem přidal sérii článků v roce 2012 (viz níže). A tak se snad najde někdo, kdo mi anonymně (jinak je to trestné) pomůže vyvanout.

Prožil jsem intenzivně nádherný život. Do 35 let jsem se nadšeně hledal, dalších 35 jsem si všestranně užíval skutečnou (zenově buddhistickou) svobodu… naplno a vědomě jsem zažíval a přes železnou oponu si užíval Beatles, rock, Dylana, Woodstock, Šankara (a indickou hudbu, ale i tibetské mísy a alikvotní zpěv)… ti všichni muzikanti prokázali, že je to možné: dosáhnout a šířit šánti, česky klid a mír. Našel jsem buddhismus, zen, zvládl kóany a zájemce učil, co jsem zažíval.

Celý život jsem žil to, co jsem mluvil a psal… žiju velmi skromně (nikdy jsem neměl automobil, recykloval jsem a šetřil energii už v dobách, kdy o tom nikdo netušil… jednu dobu jsem, když byla možnost i kompostoval, a dokonce měl záchod ve stylu tera preta)… Dnes už jen slzím při dokumentech o tehdejších festivalech a hudbě, a umím např. dobré filmy (teď dokument o Woodstocku, Lucy nebo Tenkrát na Západě či Avatar) prožívat až k nesnesení intenzivně.

Země je nádherná planeta, ale lidé jí to kazí… vtip: potká planeta planetu. Jak se máš? Ale nic moc, chytla jsem lidi… To přejde. Uklidnila ji druhá… Užívám si i teď, když slepnu a hluchnu a nemohu chodit… pro mne je ale nejvyšší čas odejít: už je to na dalších generacích

Sním celé noci, a také o tom, že až mne najdou bez duše, na hrudi budu mít ceduli s nápisem KACU!, a pod tím HURÁ! Radujte se pak se mnou, viz i mé heslo na wikipedii.cz

 

https://blog.baraka.cz/2012/09/dobra-smrt/

https://blog.baraka.cz/2012/10/dobrovolna-smrt-a-par-sprochu/

a shrnutí zde

https://blog.baraka.cz/2014/08/proc-neumirame-jak-si-prejeme/

https://cs.wikipedia.org/wiki/Vlastimil_Marek