To, co se dnes děje v médiích, nemá obdoby. Na jedné straně zoufalá bulvarizace všeho, na druhé ještě před rokem dvěma nemyslitelně odvážné a přímé výkřiky jednotlivců, nebo, jako v případě, na který chci upozornit, dokumentů. V úterý 9. listopadu na ČT 2 ve 21:55 mne zaujal velmi otevřený a k současné situaci u nás bezprecedentně kritický dokument nazvaný Prachy a ideály (zkuste si najít a kouknout se). Kam se hrabe Zvědavec a osud.cz: tohle je syrové, bezvýchodné, strhující. Prý repríza 12. a 15. 11., pohlídejte si.
Jako skoro všechno feministické čtení, které znám, i Bitch mě občas dokáže pořádně vytočit. Jako třeba článek o takzvaném Land Artu – nejznámější členové tohoto hnutí vrtají obrovskou díru do země nebo vypalují vzorce do obilného pole. Autorky článku tvrdí, že Land Art tvořené ženami je vždycky něžné a mírumilovné, zatímco po mužích vždy zůstane výsledek ničivý a patriarchální. Když muž kope díru, prý se zmocňuje země, ale když ji kope žena, jde o imitaci ženského těla a nedochází ke zranění země… Lucy Duggan
Láska prochází nosem. Z hypothalamu je řízena řada základních životních procesů, např. regulace příjmu potravy, udržování stálé tělesné teploty nebo rozmnožování. V některých částech hypothalamu jsou patrné změny v aktivitě už před porodem. Z výsledků týmu Pilyoung Komové vyplývá, že narození potomka vytváří podmínky k tomu, aby se aktivita hypotalamu držela v plných obrátkách. Matka je tím připravována na nároky spojené s výchovou potomka. Získává k ní motivaci a nachází v ní uspokojení. Úspěchy při výchově její vazbu na dítě dále prohlubují. Substantia nigra a amygdala zpracovávají emoce a navozují pocity uspokojení. Podílejí se rovněž na pocitech strachu a úzkosti. U zvířecích matek se po porodu dramaticky zvýší odolnost ke stresu a otupí se přirozená bojácnost. Poporodní deprese by mohly vyvěrat z narušení normálního chodu změn v „mateřském mozku“. Pozitivní emoce spojené s mateřstvím a pocity uspokojení jsou důsledkem aktivity neuronů v substantia nigra a v amygdale. Pokud tato centra nebudou fungovat tak, jak to odpovídá nárokům organismu matky, může se dostavit úzkost, nedostatek pozitivní motivace a další problémy, které vyústí v poporodní depresi.
Alkohol vyšel z hodnocení drog jako nejhorší s celkovým skóre škodlivosti 72. Na druhém a třetím místě jsou heroin (55), crack (54). Heroin, crack a metamfetamin (pervitin) nejvíce škodí jednotlivci, zatímco alkohol, heroin a crack nejvíce ubližuje ostatním. Další drogy následují v tomto pořadí, pokud jde o celkové škody: metamfetamin (33), kokain (27), tabák (26), amfetamin /spíd (23), marihuana (20), GHB (18), benzodiazepiny (např. valium) (15), ketamin (také 15), methadon (14), mephedrone (13), butan (10), khat (9), extáze (9), anabolické steroidy (9), LSD (7), buprenorfin ( 6),houby (lysohlávky) (5). Alkohol si od minulých podobných hodnocení škodlivosti (kde se nebralo v úvahu tolik hledisek), pohoršil. Nyní je označen za celkově nejškodlivější drogou ze všech. Je téměř třikrát škodlivější než kokain nebo tabák a přináší více než pětkrát více škod než módní mephedrone
Pocit štěstí vyplývá z osobnostních znaků, které jsou buď dědičné, nebo utvářené zážitky v raném dětství. Štěstí ovlivňuje povaha životního partnera, životní cíle (nejšťastnější jsou lidé, kteří si kladou za cíl pomáhat ostatním, a ti, pro které je důležitá rodina), ke štěstí pomáhalo i náboženství a společenský život. Radek John, Návod na štěstí, Reflex 44/10
Stejně jako existuje science fiction, existuje social science fiction, jakési fiction pro ekonomy a sociální vědy. Vytváříme modely, o kterých sami víme, že nejsou realistické, protože víme, že člověk není absolutně svobodný, že ne pokaždé maximalizuje svůj egoistický zisk atd. Na začátku vytváření modelů víme, že jeho axiomy jsou mystické, ale ke konci na to už zapomínáme a jsme schopni tvrdit, že člověk racionální je. Tomáš Sedláček, Literární noviny 29. 10. 2010
„Woody Allena není problém přehlédnout, je malý, drobný, tichý a celý šedivý. Teď navíc vím, že špatně slyší na jedno ucho. Měl studené ruce a silnou rýmu. Na stolku na něj čekal šálek s připraveným sáčkem čaje, bohužel bez vody. „Tak tohle je můj život v kostce,“ poznamenal a kývl k šálku bez vody. Darina Křivánková, Reflex 44/10
Čím jsem starší, tím víc se mi potvrzuje, že být pesimistou je naprosto správný přístup k životu. Přišel jsem na to už někdy v pěti letech a od té doby se nestalo nic, co by mi můj názor vyvrátilo. Já to nevymyslel, tvrdil to už Freud, Nietzche i O´Neill… Vzpomínám si, že jednou, když jsme se milovali, došlo k zvláštní optické iluzi a na vteřinku to skoro vypadalo, že se moje žena hýbe. Woody Allen, tamtéž
Češi propadli konzumu a jsou líní. Vyplývá to ze studie předního českého sociologa Jiřího Večerníka v nové knize „Jaká je naše společnost?“ sociologického nakladatelství Slon. Podle autora tak Češi svým ekonomickým chováním vyjadřují uspokojení s tímto způsobem návratu do Evropy. Stejně jako společnosti na Západě však masový konzum Českou republiku za posledních deset let výrazně proměnil. „Zrcadlovým odrazem přitažlivosti spotřeby je pokles zaujetí pro práci,“ shrnuje.Výzkumy například potvrdily, že podíl lidí, kteří pracují jen tak, jak je nezbytně nutné, se mezi lety 1997 a 2005 zdvojnásobil. Zadlužení domácností se ztrojnásobilo. Podle Večerníka je to jeden z možných „hadů“ číhajících v ráji konzumu – ten totiž kromě zadlužování vede k pasivitě a „mrhání lidským a sociálním kapitálem.“ Člověk zaměřený na spotřebu podle něj žije víc přítomností a má tendenci spoléhat na sociální stát jako garanta svého hmotného zajištění v budoucnu. V roce 1990 připadlo na tisíc obyvatel České republiky 240 aut. Předloni to bylo 440 vozů. Projevují se už přitom i známky znechucení některými příznaky masové spotřeby. Za čtyři roky mezi lety 2003 a 2007 klesla sledovanost reklamních spotů dospělými diváky z 600 tisíc na 270 tisíc.
V souvislosti s jiným případem zneužívání jsem se dotazoval našich biskupů, zda už mají nějakou metodiku, jak postupovat v případech sexuální závislosti kněží. Zdá se, že nemají. Takže asi dodnes praktikují prastarou tzv. geografickou terapii – přesunutí postiženého kněze do nové farnosti bez informování nových věřících, že hrozí nebezpečí zneužívání. Svatá, či přesněji hříšná církev římská by tedy měla ateistům ze srdce děkovat především za to, že jí nastavují zpovědní zrcadlo, do kterého už dávno měla pokorně a ochotně hledět. Vždyť pokání je nejkrásnější ozdoba církve… Existuje Ježíšova věta, která mě od dětství fascinuje: „Kdo chce svůj život zachránit, ztratí jej.“ Snažíme se své životy zachránit, abychom následně zjistili, že jsme je totálně prohráli. Kde je chyba? Skočili jsme na špek iluzím. Jeroným Klimeš
Z e-mailů
Vždycky bývaly ve třídě děti, na kterých se poznalo, že se u nich doma čte, uměly zformulovat myšlenku, vyprávět přečtený článek, rozuměly méně obvyklým slovům. Ubývá jich rok od roku. V posledních letech se občas stává, že se „nechytá“ vůbec nikdo nebo jedno dvě děti. Nemám jasno v tom, čím to je. Možná to opravdu souvisí s „klipovitostí“ všech médií, nejen tisku (= dětských časopisů), a s počítačovými hrami. Všude jsou krátké texty, mnoho nadpisů, informace jsou graficky upravené tak, aby se samy cpaly do vědomí nebo do podvědomí, a je jich tolik, že unaví samy o sobě: všechny se tváří jako stejně důležité, není třeba nic hledat… Děti jsou mnohem pasivnější, než bývaly. I když mají před sebou text s přesným pokynem, co mají udělat, radši čekají, až se jim to řekne, nebo se několikrát zeptají, než by četly (za mého dětství to bylo obráceně, radši jsme četli velmi důkladně, jen abychom se nemuseli ptát). Učitelka prvních tříd Hanka Blažková
Ahoj Vlasto, pokud nečteš Mladou frontu, tak si dovolím upozornit na dnešní číslo 9.11, na straně A9 je článek Jdete do obchodu? Zbystřete, když zazní Mozart. Dokazují, že hudba působí pozitivně na mysl člověka, při použití v metru či v tržnici klesl počet krádeží a snížila se kriminalita. :-)))) Tak už je to i v mainstreamu. :-) Lada, knihovnice z Berouna
