When the communists demolished my grandfather’s apricot orchard and took away his two cows, he was furious and he cried but it was too late. My grandmother then kept saying for years: you should have done something about that before the elections. And that is what I say too: all the moans and complaints (no matter what they’re about) are simply just cries over a spilt milk – we let it all happen and it’s done. No amount of subsequent corrections will help it. In that respect they’re useless. The solution is however very simple – never to spill that milk, rather than expending energy and time thinking how best to wipe it. Pokračování »
Crying over spilt milk
29.3.2013Napsaly(i)
28.3.2013Vzhledem k několika e-mailům a esemesekám (ať nejsem smutný z bitevních koček) musím reagovat: opravdu to neberu osobně, opravdu jsem O. K., jen prostě už nebudu psát o porodech: všechno, co bylo potřeba napsat, už napsáno a vydáno bylo, víc udělat nemohu, teď je to na ženách samotných, třeba začnou být (i jinak než bitevně) aktivní, a ty správné informace si najdou, a ty správné otázky položí. A abych svou zprávu o tom, jak jsem to schytal, nějak vyvážil, tedy zpozitivněl, přidávám několik dalších reakcí (škoda že zde nemám rubriku Dobré zprávy): Pokračování »
Motherhood and childbirth: a chore or waves of love
27.3.2013Many Czech women consider motherhood to be a chore. They don’t want a baby to mess up their lifestyle – this has emerged from the results of long term study of Social Studies Faculty of Masaryk’s University in Brno. The article was published on internet portal aktualne.cz, and was aptly named „The party generation refuses to grow up“. There was also a photo of a beautiful young woman spread on a massage table with a notation: Being single is pleasurable. Being a mother is a chore. Pokračování »
Jak jsem to schytal
26.3.2013od bitevních koček… Už hezkých pár let vím, že pro dobrotu na žebrotu, že žádný dobrý skutek nezůstane nepotrestán, a že zvláště v Česku se člověk nezavděčí: už hodně dlouho tak na vděk nečekám, ale přece jen, jsem (po)slušný muž a šlechtic (ducha), a tak mi stačí říct a skončím (žádné další nejen bitevní kočky už svým slovním průjmem obtěžovat nebudu). Kdo na oné diskusi byl, ví velmi dobře, že jsem nebyl agresivní (jen dlouhý, ale to protože mi organizátorka nevymezila čas k diskusi, kdyby na začátku řekla, máte 5 minut, samozřejmě bych čas dodržel), takže se teď cítím přece jen nepochopen a pošpiněn. A tak se z toho vypíšu (a ocituji) níže, a s nadějí, že čas zapracuje pro všechny něžné objímající a hladící ženy, se omlouvám za to, že jsem ze svého bezdomoví vystrčil čumák a chtěl bitevním kočkám naznačit, že více něhy a méně křiku by bylo víc… Pokračování »
O bitevních kočkách
25.3.2013Fejeton o Agnes a Anně byl spíše o českých bitevních kočkách (rozuměj: těch maminkách, které musely bolestivě a traumaticky porodit v nepříjemném prostředí českých porodnic, a hlavně porodníků, kteří svými zásahy zbytečně přerušili hormonální produkci jinak na porod dokonale připraveného ženského těla, a tak místo aby si, jako každá savčí samice nebo tygřice, maminky pak vychutnávaly návaly lásky, teď bojují s celým světem), a nebyl jsem si jist, jestli jsem to nepřepískl. První reakce mne poněkud uklidnila, ale jen potvrdila docela nebezpečnou obecnost tohoto současného postoje těch aktivnějších českých maminek: Chápu Váš postoj, ale chápu i rozčilenost Katky z Oostende a dokumentaristky Gabriely, obě v českých porodnicích rodily – ona ta situace v porodnicích je skutečně často šílená a pozitivní myšlení samo nestačí. Je třeba v sobě zaktivizovat matku-tygřici a to Vám možná může připadat agresivní a neženské. Ale ono to je vlastně taky přirozené a přírodní… napsala mi organizátorka poté, co jsem jí s omluvou poslal svou okamžitou (noční) reakci. Pokračování »
Intrinsically Enlightened
22.3.2013Dear Vlasta Marek, my partner and I have been following you and your work for quite some time and we also attend your seminars and workshops. We both can very much relate to your teachings. The question we have is whether you have ever met anybody who has achieved enlightenment in person (perhaps here in Czech Republic)? I hope that our question isn’t too daring, we are simply wondering whether there could be a person like that living here among us. Pokračování »
Agnes a Anna
21.3.2013Hnutí za aktivní mateřství (především neúnavná Petra Sovová) zorganizovalo 20. 3. 2013 v kině Pernštýn (tam, kde se vždy v květnu koná festival Respekt k porodu) veřejné promítání filmu Freedom for birth (Svobodu pro porod). Zobrazuje celou tu hrůzu porodnictví vyspělých zemí (zejména z lidskoprávního hlediska), přitom je ale nadějeplný a inspirativní. Je to taky skvěla přehlídka mnoha velkých osobností světového (přirozeného) porodnictví, napsala mi v pozvánce výše zmíněná maminka mnoha dětí porozených doma. Přišel jsem, viděl jsem, snažil se něco naznačit, ale zklamán odešel (a nakonec se ani neodvážil rozdat knihu Porodit buddhu). Pokračování »
Závan bezbřehé originality
20.3.2013O tom, že miluju dobré sci-fi (a kromě některých odborných knih už roky vůbec nemám důvod číst jakoukoliv beletrii) vědí dobře i mí studenti, kteří také některé mnou doporučené romány, někteří již několikrát, zhltli (doufám, že s červenýma ušima). Teď chodím číst na Dětský ostrov další knihu, která mne nadchla (viz titulek, převzatý od recenzenta): finský autor (ročník 1978), který vystudoval matematiku a teorii strun, a žije ve Skotsku, vymyslel a napsal jednu z nejlepších knih roku 2010 azískal nominaci pro nejlepší debut: jmenuje se Hannu Rajaniemi, a kniha sama nese leccos naznačující titul Kvantový zloděj. Pokračování »
Mateřství a porod: dřina nebo návaly lásky
18.3.2013Být matkou je dřina, soudí mnohé české ženy, a nechtějí mít dítě, jak potvrdil dlouhodobý výzkum Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně, do kterého se zatím zapojilo kolem 1600 respondentů. Zprávu o něm přinesl internetový deník aktuálně.cz pod názvem Party generace odmítá dospět, peníze a klid má stejně (LN 14. 3. 13). A pod lákavým obrázkem krásně nalíčené slečny na masážním stole je věta, že být single je příjemné, být matka je jen dřina. Pokračování »
Makrobiotický špek
14.3.2013Kdo je moudřejší, zazněla otázka, nebo blíž ideálu duchovní Cesty: jógín, který dokáže třeba desítku let sedět se zdviženou rukou, nebo zenový mistr? Pokusil jsem se ústně (a teď tedy i písemně) nejprve naznačit, že takovéto otázky, vyplývající z mužského porovnávání a soupeření (generací konzumentek a konzumentů odkojených materialismem) míří od okamžiku svého vyslovení špatným směrem. A dále, že lepení západních a českých nálepek na exotické a cizokrajné kultury a pojmy je nesmysl a slepá ulička. Jinými slovy, zatímco kus špeku je pro anorektičku nebo přísného vegetariána téměř jedem, pro Eskymáka je to (v jeho kultuře, podnebí a regionu) zdravá makrobiotická strava. Pokračování »
Vida vida
11.3.2013První reakce na knihu Porodit buddhu byla rychlejší, než jsem čekal. Ozvala se jedna lektorka (reaguje na fejeton Co se ženám také nabízí, ve kterém se podivuji nad některými nabídkami jakýchsi rychlokurzů ženství na internetu). Prý se jí líbí mé knihy, ale…: Je mi líto, že Váš popis mého kurzu působí spíš nepříjemně či lacině. Já neslibuji ženám osvícení, ani nalezení sebe za víkend, ale zas na druhou stranu pozoruji, že ženské setkávání se v kruhu a povídání si na témata kolem přirozenosti těla (včetně porodu) a ženských cyklů (které odráží cykly v přírodě) může být velice přínosné. A tak nejen jí opět naznačím, o co ve skutečnosti jde (reaguje na informaci z druhé ruky, tak aby věděla víc). Pokračování »
Epidural Trip
9.3.2013Yes, that’s right. Judy Slome Cohain, in theUS publication Midwifery Today, describes the similarity with the hallucinogenic trip induced by (illegal) drugs. The statistics in this article are USA related but the epidural anaesthetic is very common in our maternity wards, too. Unfortunately, it seems that we are not immune to ever-growing popularity of opinions that medicalized obstetrics has actually a medicinal effect. Pokračování »
Ten Commandments of the Birthing Power
7.3.2013Pre-requisite: Perhaps it is too early to start thinking of the future vision in the middle of the obstetrics crisis, with the midwives service cuts and where those brave women who have decided to give birth at the comfort and safety of their home are almost taken for criminals; and all is rotting under the powerful lobby of (mostly male) obstetricians and anaesthesiologists. However, I am convinced that it is the right time to change the way we think about these things (because this is the best place to start). No matter how metaphorical or unrealistic (at this point in time) the below Ten commandments may seem, take them as the vision and the advice for the next century. And to all of my caring and attentive readers: when you’ve finished reading, I would recommend closing your eyes, imagining and visualizing it all. There is no path towards the birthing power, the birthing power is the path. Pokračování »
Radikální nové otázky (o porodech a orgasmech)
5.3.2013Začnu sérií dobrých zpráv: 24. dubna 2013 přijede do Prahy přednášet legendární porodník Michel Odent. Bude mluvit i o své poslední knize Funkce orgasmů: cest k transcedenci. Kniha z roku 2009 přináší celou řadu nových výzev a otázek (viz nadpis): Odent píše např. o tom, jak stávající kultury celá tisíciletí přerušovaly porody, jak to ženy (právě díky přirozenému porodu) mají s cestou k duchovnosti snazší než muži, jak se v moderních společnostech ustavila, z žárlivosti na něco, co nelze kontrolovat, jakási kulturní orgasmofobie, a o zásadních chybách současného porodnictví. Pokračování »
Únorový víkend bílý (hurá výpisek)
4.3.2013se svou čtvrtmetrovou sněhovou nadílkou nadchl děti, chodící důchodkyně s fotoaparáty, a pomocí dopoledního sluníčka mi poskytl dokonalou estetickou saturaci. Američan Bill Plotkin, ekopsycholog, průvodce divočinou, ale dříve i rockový hudebník a psychoterapeut, založil institut Animals Halley a doprovází lidi na iniciačních výpravách a pobytech. V knihách Soulcracft a Nature and human soul píše o cestě k dospělosti. A tak, abych vyvážil poslední auvajzy, ocituji. Hurá. Pokračování »
Give Birth to (future) Buddha
1.3.2013At last, after seventeen years here comes the right question: “We are trying for a baby and we would like to raise the future Buddha. What do you think we should do in preparation from our perspective as future parents?” I’m basking in the joy for a moment and despite my loss of hope for the current generation, I will pretend to remain in good faith and offer my view on how it could potentially work in the proverbial next two or three generations. Pokračování »
Bláhové snění
28.2.2013Jak z úsilí o svět bez padouchů učinit vědní obor, zní podtitul dlouhého eseje na téma náboženství, který mi poslouží coby zdroj citací (abych si na závěr posteskl dalším AUVAJS!). Náboženství a podobné víry v jediné správné pravdy dávají zlu punc správnosti ve jménu „vyššího dobra“ a umožňují lidem páchat padoušství, ví i tento esejista a spisovatel, a tak budu hojně citovat, abych naznačil, že přes vykročení správným směrem, ani tento jinak vzdělaný a víc než je u nás obvyklé informovaný muž nevykročil z pasti logického a mužského myšlení (jakkoliv si z něho dělá srandu), a ač míří správně, také ho nenapadlo, že pokud by jeho snění (a případná náprava věcí lidských) nemělo být bláhové, muselo by začít u „vědou“ a medicínou znásilněných porodů. Pokračování »
Další dva výpisky s auvajsy
26.2.2013Přidám další auvajs polínka do kamen postesknutí, že skutečné příčiny společenských ale i eko problémů, které jsou dnes celkem otevřeně probírány na všech mediálních úrovních (ale slovo dnes už nic neváží, lid se baví a politici i zprávy musí šokovat nebo pobavit): v sobotní příloze MF Dnes v zamyšlení nad dílem „posledního velkého klasika sociologie“ Roberta K. Mertona (který m. j. vysvětlil a objasnil pojem sebenaplňující se proroctví, ale zavedl i termín sebemařící proroctví) se překladatel Zdeněk Zacpal nemohl nepřímo nedostat na podobná témata marnosti snah těch, kteří upozorňují a varují, ale jako když hrách na stěny hází. Čtěte pomalu a nepředpojatě, s vědomím, že dokud nepřiznáme, že jsme v (evoluční, sociologické a lidské) pasti, a dokud ji bez servítek nepopíšeme, ven se z ní nedostaneme. Pokračování »
Třetí výpisek s auvajs komentářem
25.2.2013V zamyšlení nad další knihou vynálezce, futurologa a autora hypotézy Gaia Jamese Lovelocka Mizející tvář Gaii (zveřejněném v prvním čísle časopisu Sedmá generace 1/13, které přináší, jako housky na krámě, ostatně stejně jako jiné běžné noviny a časopisy, řadu dalších, ještě nedávno nemyslitelných a ještě dřív potrestatelných článků) jsem narazil na další citát evokující mé další auvajs: ani tenhle moudrý starý muž (je mu 95 let) se nedokázal, přes všechnu svou vzdělanost a tvůrčí odvahu postavit svými argumenty proti téměř celému současnému a tak bezohledně podnikajícím šéfům průmyslovému světu, nalézt skutečné příčiny nejen pro něho alarmujícího stavu světa, potažmo planety. Pokračování »
Dva auvajs výpisky (s komentářem)
21.2.2013Jakási globální neschopnost současných myslitelů vzít v potaz skutečné příčiny rozpadu našeho světa (i oni jsou totiž jen oběti obětí medikalizovaných porodů a navíc celé své vzdělání získali na školách, které stále stojí a padají na trestání zvědavosti a jinakosti, memorování zažitých pouček a poslušné stádnosti) mne již přestala udivovat. Přesto bych rád ještě jednou citoval ze dvou v jednom dnu se náhodně objevivších pramenů, a přičinil své lakonické komentáře ne ve stylu „vidíte, a že jsem vám to před lety říkal?“, ale spíše „co kdybyste se už konečně probrali a sebekriticky začali u sebe?“ Dobrovolní flagelanti si pak jistě se mnou povzdechnou a snad i kliknou na další odkazy (na stále stejné téma) dole: změňme myšlení rodiček a porodníků, a změníme svět (o totéž je i má čerstvá kniha Porodit buddhu). Pokračování »
Průvodce (míčkem a stínem)
18.2.2013Již od dob samizdatu jsem se snažil o dokonalé grafické a navíc nějak vtipné či rébusové vyjádření toho, co jsem vydával: aby obal tajemně a záhadně, leč krásně, naznačoval (nebo zval). Vybral jsem, upravil a sestavil další dvě knihy (spíše ženských a spíše mužských) fejetonů z roku 2012, a právě v těchto dnech se tisknou. Vydávám si je zase sám, vlastním nákladem (což znamená že si to všechno platím), v malém nákladu, takže jen pro skutečné zájemce (a navíc tyto „bibliofilie“ budou za dvacet let velmi ceněné). Ti ostatní si samozřejmě, jako vše ostatní, mohou knihy stáhnout a přečíst a vytisknout. Pokračování »
Sebehledačkám
15.2.2013Vrozeně osvícené
13.2.2013Hudební barbaři
12.2.2013aneb dnes to bude o naší západní rozladěnosti a o zásadním nepochopení indické klasické hudby a rytmu zvláště. Platí to už od prvních nahrávek s právě zesnulým Ravi Šankarem: zatímco koncert v Indii trvá několik hodin, a ty první desítky minut si sólista připravuje, ladí publikum dlouhým alapem, předehrou (ve které jen přehrává tam a zpátky základní tóny té které rágy, dokud necítí, že si posluchače sladil na základní „sa“, tón, vibraci, kolem které se celá rága bude odvíjet), stopáž gramofonové desky byla maximálně 45 minut (a dnešní hodina na CD to také nevytrhne). A tak se do světa dostaly nahrávky jen velmi zkrácené… a protože západní publikum cenilo a stále cení především virtuózy a hráče rychlé (v Indii naopak platí, že rychle hrají začátečníci, a skutečný mistr se pozná podle toho, že hraje pomalu), dostalo se mu nahrávek sestavených jen z rychlých částí.
Bez komentáře a o pašácích
11.2.2013Tak si říkám, že jsem o sobě nedal už zase dlouho vědět. Naposledy jak jsem trávil léto na statku, a taky o mých pokrocích… Uplynulo hodně vody a mám spousta novinek a postřehů. A pokroků. Asi nejzásadnější je, že mi nevyšel slibovaný podnájem na který jsem se tolik těšil a já musel začít shánět po novém. Narazil jsem na možnost pronajmout si prostory i s dílnou v bývalých kladenských slévárnách. A protože to byla nejvýhodnější možnost, tak jsem neváhal a domluvil smlouvu. A tak jsem na čas vyměnil Švýcarské Alpy za kladenské slévárny s krásným výhledem na zruinované komíny a dvanáctikolejové vlakové nákladové nádraží. Hmmm… Pokračování »
