Autorsky namluvený fejeton
Foukat proti větru
24.10.2014Nejen o šesti mladých ženách
22.10.2014Navazuji volně na poslední varovný blog na téma ženy, a na výstižně formulovaný článek citací o vytunelované poválečné (a taky mé) generaci. Naznačuji již velmi dlouho, že dokud nezačnou české ženy rodit své děti přirozeně (a nejlépe orgasmicky, tedy jako buddhy), a dokud se nenaučíme myslet a jednat pozitivně, budou i ty další generace vytunelované… Obávám se také, že jakkoliv dobře míněné snahy o emancipaci těch žen, které ovšem předtím nevyřešily problémy se sebou samými (s menstruací, rolí ženy, matky, partnerky, nebo dnes i manažerky a podnikatelky), jsou předem ztracené, protože k dlouhodobě negativním důsledkům mířící. Sleduji osudy a vývoj několika mladých a velmi inteligentních žen (které už dobře, doma, porodily svým mužům syny), a jsem si jist, že se s životem srovnají. Přesto, a právě proto, si neodpustím několik varovných (i když opět nevyžádaných a všeobecných) poznámek. Pokračování »
Radost (ves)míru
20.10.2014Sanskrtské slovo šánti znamená klid a mír (myšleno ten duševně-tělesný, čeština pro původní mnohoznačný, u nás převážně jen mantrický termín, lepší překlad nezná). Cesta k takovému míru vede mnoha (egem a dobou zarostlými) stezkami, například dlouhodobými pokusy o zvládnutí emocí, neposedných programů a iluzí mysli, o zvládnutí pozitivního myšlení, a nakonec ideálně skrz osvícení. I zde ovšem platí, že na počátku je rozhodující úmysl, že ještě (tady u nás a jinde ve světě) není tak zle, aby mohlo začít být lépe, a že není cesta k míru, ale (teprve praktikovaný) mír (ve smyslu šánti) je Cesta. Na ní se vyplatí vědět, že pro zápaďana je spíše nebezpečné myslet si, že už je (třeba po několika letech vegetariánství a hata-jógy) vyčištěný, že už ví, co je to makyo (a mája, iluze vnímání) a že stačí tvrdě trénovat. Pokračování »
Poválečná generace
17.10.2014My co jsme se narodili hned po válce (té druhé, světové), jsme si života užili co hrdla (těch kteří byli zrovna u moci) ráčila. Jak tak poslední dobou vnímám nekrology za ty (nejlepší mozky mé generace), kteří se buď upili, nebo utrápili, čekal jsem na nějaký článek, který by situaci nějak, jakkoliv, generačně shrnul. Už je tady: Lidové noviny přinesly ve čtvrtek 16. října velký a nic neřešící, ale přece jen zásadní, protože věci přesněji pojmenovávající, článek o názorech geriatra Zdeňka Kalvacha. Ocituji, doprovodím komentářem, a zmíním i symptomatický osud jednoho známého. Pokračování »
Podcasty ke stažení
17.10.2014Všechny namluvené fejetony lze nyní stáhnout z uloz.to. Aby neexistoval jeden velký soubor, je 99 fejetonů uloženo do pěti samostatných souborů dle roku napsání fejetonu. Jména souborů se liší od originálu, začínají datem napsání + názvem fejetonu bez diakritiky, s podtržítky mezi slovy.
Odkazy na jednotlivé soubory:
http://ulozto.cz/xyD5A57N/vlasta-marek-mp3-2009-zip
http://ulozto.cz/xr4f3fK1/vlasta-marek-mp3-2010-12-zip
http://ulozto.cz/xxBhKhP6/vlasta-marek-mp3-2013-zip
http://ulozto.cz/xoKD1Do4/vlasta-marek-mp3-2014-zip
http://ulozto.cz/xRCZBZny/vlasta-marek-mp3-2015-zip
Monopol poškozených a škodících
17.10.2014Autorsky namluvený fejeton
Pět centimetrů
15.10.2014Poslední měsíce si užívám ještě víc, než roky předtím. Protože to umím. Téměř za každých okolností. Když nemůžu spát, ťukám do klávesnice: většinou mám témata připravená, a první verze jde jako po másle. Pak se k blogu několikrát vracím a cizeluji, vypiplávám, a když mne třeba uprostřed noci něco napadne, doplňuji. Blog je pak téměř dokonalý (poslední malé opravy vidím a opravuji až když je hned po půlnoci zveřejněn), a já mohu ráno jít pro noviny, zase ve stavu jakoby pět centimetrů nad zemí. Kdysi se totiž ptal jeden mnich, jaký je rozdíl mezi laikem a osvíceným (rozuměj: dnes spíše probuzeným člověkem, anebo tím, kdo třicet let myslí pozitivně), učitel mu odpověděl: žádný, až na to, že ten osvícený chodí a funguje tak pět centimetrů nad zemí. Pokračování »
Zmizela?
12.10.2014Mediální poprask okolo nového filmu (Zmizelá) režiséra Daniela Finchera (pamatujeme si třeba Klub rváčů, Muže kteří nenávidí ženy atd.) a nutnost nějak se vyrovnat s množstvím otázek, který v divácích (zde v divačce) vyvolává, donutila kritičku Alenu Prokopovou použít pro svou recenzi v LN (2.10. 2014) titulek Manželství jako forma zločinu. A protože se mi krátce a i po letech stále spíše urážlivě ozvaly dvě emancipované bitevní kočky, a protože stav rozvodovosti je u nás 68 % a do manželství vstupuje stále méně lidí, a stále více mladých mičurinovsky vyznává polyamorii (formu vícečetného volného svazku), a protože muži se už až (kromě reklam na hořké pivo či pití) bojí být muži, a galantně (a samozřejmě kontraproduktivně) se snaží sypat si popel na hlavy, využiji citací, abych přilil oleje do ohně genderového diskurzu, který se, pro tuto dobu a současné emancipované ženy symptomaticky, nejen dobývá do nesprávných a navíc otevřených dveří, podle mne pláče na nesprávném hrobě, ale je i ve své pokřivené podstatě nebezpečený. Pokračování »
Pozitivní iluze
10.10.2014Autorsky namluvený fejeton
O sútře jinak
8.10.2014V pokračování (vydáním českého překladu Diamantové sútry s komentářem iniciovaného) zamyšlení nad základní otázkou všech začínajících i pokročilejších mnichů na Cestě k duchovnosti (ti to ovšem kdysi měli v klášteru někde vysoko v horách nebo za železnou oponou s nákupem knih jednoduché) zkusím použít odborný Holbův překlad a komentáře a vyzobat jako rozinky a popsat, opsat, nasvítit (ve smyslu osvícení) a probudit ve čtenáři (ve smyslu slova buddha) některé základní a zásadní a do naší kultury a doby nepřeložitelné pojmy v původním významu (i ve smyslu rčení Jen ať se mluví o tlusté odborné knize o buddhismu, i kdyby se o ní mělo mluvit dobře). Ocituji některé vysvětlivky nesrozumitelných vysvětlivek, a hlavně vzpomenu kóany, které základní problémy všech súter (a pastí zapsaných a komentovaných původně ovšem jen před mnichy a studenty vyslovených slov) již před třinácti stoletími vyřešily. Pokračování »
Psaní o koláči
6.10.2014Celostránková a důkladná recenze Tomáše Vystrčila v sobotní příloze LN (20. 9. 2014) Okno do velkého vozu buddhismu zmiňuje překlad a komentář Diamantové sútry (vydala DharmaGaia). Současný překladatel, o sedm let mladší než já, si chodil počátkem 80. let min. stol. povídat o zenu a sem tam i sednout do zazenu do bytu ve Slovenské ulici. Pak jsem zpovzdálí sledoval, jak soukromě studoval sanskrt, a po sametu jazyk pálí. Nastoupil do Ústavu filozofie a religionistiky FF UK a od roku 1997 dokonce pracoval v Orientálním ústavu AV ČR. Studoval dále u světových odborníků na buddhismus, překládal a editoval různé sborníky některých základních buddhistických textů. Téměř dvacet let pak připravoval i Diamantovou sútru. Pokračování »
Podezírat z dokonalosti
3.10.2014Autorsky namluvený fejeton
Pattie
2.10.2014Bylo nebylo, jedna americká školačka si v zeměpise vybrala zemi, o které by chtěla něco napsat: Tibet. Paní učitelka jí ale poradila, ať si vybere nějakou jinou zemi, že v Tibetu se nic neděje a dít nebude. Pattie se vroucně modlila, ať se v Tibetu něco stane. Když se pak stalo, celé roky si to v duchu vyčítala. Nabízí se otázka: Mohla Pattie svými modlitbami přispět k okupaci Tibetu v roce 1959? Pokračování »
Sny z roku 1981
30.9.2014Když jsem se naučil pamatovat si, zapisovat a později i ovládat své sny, snil jsem si, protože realita byla jiná, o rocku nebo sci-fi sny (a čistil si tak mysl, aby mé sny a vize byly pozitivní a tím účinnější). Jako literárně oneironautický dodatek ke včerejšímu blogu Sen nejen o Amalgamu (kde je toto umění komentováno i všeobecněji) přidávám dokumentárně ale i snad inspirativně zápis čtyř typických snů z konce roku 1981, pro pobavení, ale i poučení – protože to byla promyšleně terapeutická metoda, jak vydržet optimistický a aktivně tvůrčí. A snad nějaký student při pátrání po materiálech pro svou diplomovou práci o tehdejší době (nebo, a to by bylo lepší, o umění snít) vypátrá i vázané samizdatové (ve čtyřech kopiích vydané) čtvercové knížečky Rockové sny a Sci-fi sny (některé jsou v podobně adjustované vázaném sešitu dokumentů a fejetonů formátu A4 Markonoviny, viz jedno číslo na mém blogu dole vpravo). Pokračování »
Sen nejen o Amalgamu
29.9.2014Objev tří tlustých sešitů s fotkami a dokumenty z doby skupiny Amalgam mi připomněl, co jsem zatím svým (tehdy) rockovým kolegům a přátelům nikdy nevyprávěl (protože by si pak mezi sebou na můj účet klepali na čelo). Jak jsem tak kdysi zvládl zapamatovat si a pak ovládat (i když to je humpolácké slovo nevystihující princip práce s tímhle druhem imaginace) sny, snil jsem prakticky na objednávku. Dokonce jsem v několika strojopisných kopiích samizdatově vydal (vázané, aby vydržely kolování mezi zájemci). Rockové sny se ztratily (matně si pamatuji, že mi jeden „výtisk“ nevrátila StB), ale amalgamovské sešity, kde je i několik hudebních snů, opět naznačily, co je nejen pro tuto dobu a chvíli zásadnější: má-li člověk nějaký sen, a umí-li snít, pak se naučí i sny realizovat. Pokračování »
Laskavost po jednadvaceti letech
26.9.2014Autorsky namluvený fejeton
Genetika a nepoučitelnost (a naopak)
24.9.2014U nás téměř převratný článek ekonoma Pavla Kohouta v sobotní příloze LN (Jak zvýšit světovou inteligenci, 20. 9. 2014) konečně naťukl skutečné příčiny neuvěřitelné nepoučitelnosti nejen politiků, státníků a jiných vůdců, ale i celých historických epoch. Kromě např. nedostatku vitamínů a stopových prvků ve výživě těhotných žen a jejich dětí (a já si přisadím, kromě syndromu příliš medikalizovaných porodů v moderních porodnicích) jde i o genetiku. Přesněji, o sňatky mezi příbuznými. A o selský rozum těch nezdegenerovaných… Pokračování »
Komunální blaho (lobbistů)
22.9.2014Blíží se komunální volby a aktivitu projevuje nejen tisk a kancelář jedné strany u vchodu do našeho domu (rozdává nafukovací balónky a láká na plakátky a videoklipy ve výkladní skříni). Při pravidelném satsangu (duchovní diskuse učitele se studentem) nás na Arbesově náměstí oslovila sympaticky empatická produkční malého televizního štábu, která zaslechla co a jak si povídáme, a požádala mne, abychom dvě minutky počkal, že by si potřebovali natočit něco k volbám. Když po dalších dvaceti minutách stále zpovídali nějakou komunální političku a její pejsky (které se prošedivěle obstarožní režisér pokoušel také režírovat), zvedli jsme se a odešli. Pokračování »
Neštymuje?
19.9.2014Autorsky namluvený fejeton
Důchodci z Extempore
18.9.2014Dvoustránkový bilanční článek v srpnovém čísle časopisu Rock & Pop přinesl (ke čtyřicetiletému výročí prvního koncertu amatérské rockové skupiny) spoustu údajů, které ovšem těm, jenž Extempore a její protagonisty osobně neznali, nic moc zajímavého neřeknou. A protože jsem s Jardou Neduhou první pravidelně koncertující verzi skupiny spoluzakládal, a podílel se na základech jejího pozdějšího směřování (dodnes např. kapela používá mnou navržené logo), pokusím se, bez nároku na přesnost a objektivitu, naznačit i některé soukromější zajímavosti ze života, a hlavně současného lidského stavu těch, kterých se všechno to zkoušení, cestování a umanuté rockování před čtyřiceti lety týkalo. Pokračování »
Jazz Yatra 1980
17.9.2014Poté, co jsem strávil září a říjen roku 1979 v Japonsku, kde jsem stihl několik koncertů tamních rockových skupin, čínskou operu, japonské divadlo Nó, pouliční kapely, spoustu obchodních domů Yamaha, dělal interview se skupinou Šingecu, dal velký rozhovor o rocku za železnou oponou pro časopis Fool´s Mate (bylo později vyhlášeno nejlepším číslem mezi hudebními magazíny toho roku), jammoval s japonskými hudebníky (a ti mi pak psali z Londýna, kam ihned po hraní se mnou odjeli žít a hrát), a po několika koncertících Amalgamu a jedním článečkem o něm v časopise Mladý svět (MS 33/80), po seznámení a dopisování s Chrisem Cutlerem, jsem v oblasti hudební zažil další skutečný festival: na Mezinárodním pražském jazzovém festivalu vystoupila i indická skupina Jazz Yatra. Pro ilustraci tehdejších dojmů a pocitů přepíši něco z několika hustě psacím strojem popsaných stránek ze sešitu Amalgam č. 2, ve kterém jsou i fotky, plakátky Amalgamu, popisy koncertů, různé dopisy, a především kus historie k připomenutí. Pokračování »
Amalgam v Lucerně
15.9.2014Synchronicitně s psaním vzpomínek na spoluhráče před čtyřiceti lety (Důchodci z Extempore, vyjde ve středu) se ozval Jirka Munzar, který měl doma několik maket imaginárních elpíček a tři sešity dokumentů a fotografií z počátků mé skupiny Amalgam. 20. května 1978 se v rámci VI. pražských jazzových dnů, pořádaných Jazzovou sekcí SH, ve vyprodaném sálu Lucerny uskutečnil dnes legendární, a bohužel žádnou kamerou nezaznamenaný (protože právě jak směs vlivů hudebník a kulturních, tak i vizuální stránka směsi rockerů, mániček, ostříhaného punkera s cellem, hippie zjevu pištce umělce, hrála v konceptu zásadní roli) koncert, který si od té doby sám pro sebe nazývám vítězství ducha a úmyslu nad hmotou. A tak jsem přepsal tehdejší dokumenty, nejprve pojednání o Amalgamu z programu předchozího dne (které ledacos z dalších dnů i desetiletí mého hudebního i lidského vývoje naznačuje), a poté vlastní zápis dojmů z koncertu. Připojuji i graf, podle kterého jsme hráli. Pokračování »
Neuroplastické desatero pro začátečníky
12.9.2014Autorsky namluvený fejeton
Výpisky o konci globální demokracie
11.9.2014Zatímco většina článků současného entertainmentu (zábavných médií) se číst nedá, sem tam se objeví něco chytrého a promyšleného. Celé roky sleduji statě politologa, ekonoma a publicisty (stále žijícího a pracujícího v Německu), Petra Robejška. Jeho zamyšlení s názvem Konec snu o globální demokracii (MF Dnes 23. 8. 2014) přesně a svým způsobem nemilosrdně „nastavuje zrcadlo“ blábolům současných politiků a (makro)ekonomů. A proč selhala i média (coby hlídací pes demokracie)? Čtěte níže a užijte si přesných formulací a logických závěrů… Pokračování »
Ukryté ženství
8.9.2014Co když dívka, naprogramovaná evolucí předávat geny, najde sama sebe spíše a přirozeněji v rámci těhotenství, porodu a pak výchovy dětí než v dnes tak protežované a obdivované kariéře, než v tom, jak a kam ji tlačí muži řízená společnost a na logiku orientované vzdělávání? Co když teprve pak „rozkvete“ a skutečně dospěje? V návaznosti na předchozí úvahy o ženách jinak se pokusím předložit několik asi provokativních, ale pro pokročilé (ženy) snad inspirativních a dávných myšlenek… Pokračování »
