Vážení přátelé jiné hudby a zázraků v podobě neuvěřitelných výkonů lidských, zvu vás k televizoru v noci ze soboty na neděli: v 1.10 na ČT 2 se opakuje dokumentární film o hluché bubenici Evelyn Glennie Dotek zvuku. Vřele doporučuji pokochat se ukázkou její hudby, tvorby, života. Pokračování »
Pozvánka k televizoru
5.8.2011Ignorant Bull in a ChinaShop
4.8.2011Hardly anyone is perfect in all aspects of their life. However, everybody should always strive to improve the ways in which he functions, perceives, reacts and lives. Similarly as in the game of table tennis or any other high focus activity, one can learn a lot just by observing other people’s mistakes. Quite often it’s enough to read what people do and cause and one can reflect back that he/she may not be able to see, hear or realize everything in its true meaning (most of the time we only hear and see what we want to hear and see, and we’re stuck in our own bad habits which makes it hard to admit that things are actually a lot different). When I recently talked to a young man who has told me what he has experienced in his childhood, I had to ask him to write everything down (and hopefully those fathers and mothers with similar tendencies will learn their lesson). Now it’s all down in black and white, it reads almost like a set of instructions (which is perhaps the right thing for future generations – a preventative measure).
Pokračování »
Zároveň
3.8.2011Novicové a začátečníci všeho druhu dělají jednu zásadní chybu: i když se cele soustředí na konkrétní tréninkovou či pracovní metodu, zapomínají přitom mít na mysli zároveň i konečný úmysl. V případě studentů duchovna tedy dosáhnout probuzení, ale ne jen pro sebe, ale zároveň aby mohli poté pomoci všem dalším trpícím (tak jako to udělal Buddha, když po dosažení osvícení celý další život učil). Slůvko zároveň je zde v mnoha úrovních důležitější než většina lidí tuší. Pokračování »
Jak jsem nic neočekával
2.8.2011Novicové to nemají lehké, ale vyvíjejí se. Mladší pobývá na jedné ekofarmě, a pere se se sebou zdatně, nahoru a dolů, stále dokola. Jsem si jist, že následná e-mailová a esemesková výměna informací o vývoji (mysli) konkrétního novice pobaví, potěší a dokonce i jeho samotného (když ne hned, tak v budoucnu jistě) poučí stejně jako i další adepty novicovství (chybami druhých se člověk nejlépe naučí, vždyť to znáte). Pokračování »
Výpisky k pousmání
1.8.2011„Ty se chceš vrátit ke svému muži?“ diví se kamarádka. „To víš že chci. Už se nemůžu dál dívat na to, jak si teď spokojeně žije.“ (Tajenka křížovky z MF Dnes) Vypisovat je dnes rozkoš, prakticky v každých novinách a internetových denících se najdou perly, ať odvážně pojmenovávajících současný stav, tak i těch i mně libých optimistických (viz poslední výpisek). Užijte si… Pokračování »
O psychotickém původu našich potíží
29.7.2011Ve své knize Mystika Západu psychoanalytik a mediální odborník Jan Stern použil termín „psychotický“, a v článku v týdeníku A2 jej vysvětlil. Protože je jeho pohled velmi neobvyklý, a právě proto pádný a nepředpojatým čtenářům a zájemcům snad revolučně srozumitelný, ocituji a doprovodím letmým komentářem. Je nejvyšší čas (ale spíše je již pět minut po dvanácté) odhalit i ty nejvytrvalejší a nenapadnutelné mýty o sobě samých a přiznat si, že jsme jen oběti obětí. Doporučuji přestat po každém odstavci a pozorně vše pročíst znovu, a domýšlet (sociální, dějinné) důsledky. O to snadněji se vám budou číst závěry, které Jan Stern naznačuje ve svém článku Psychotická sociálnost.
Pokračování »
Chvála suši
27.7.2011Anebo by se to mohlo jmenovat Filipika proti přílišným pesimistům, přestože, nebo právě proto, že vím, že původní kritika suši, která mne inspirovala, byla myšlena v dobrém úmyslu. Nebudu zde rozebírat počátky delší diskuse (na téma duchovní Cesty, která může začít třeba tím, že se adept praktického duchovna, jenž se vždy neomylně vrací do bažin své nepozornosti, naučí v nějaké místní restauraci, kde připravují Japonci suši, krájet a být pokorný a disciplinovaný, a třeba se pak, jako jiní podobní, dostane i do Japonska), ale znovu naznačím, že příliš pesimismu škodí zdraví a selsko rozumnému úsudku. Pokračování »
Ne sobě, ale jiným
25.7.2011Napsal mi čtenář, že je gay, a je nešťastný, protože se zase rozešel s přítelem. A chce poradit, co s tím. Jestli třeba nemá zajít za nějakým dobrým astrologem. Hm. Není první ani poslední, který je zmítán hormony a netuší, jak z kolotoče ven. A tak nejen jemu, ale i ostatním zkusím naznačit ne běžnou, ale alternativní, duchovní Cestu. Protože dokud se gayové a lesby, ale právě tak běžní heterosexuálové, budou zajímat jen o ty své rozkoše, řešení nenajdou. Pokračování »
Měřítka humanismu klesají
21.7.2011Jiřina Prekopová, osmdesátiletá psycholožka, která v roce 1970 emigrovala do Německa, a tam rozvinula teorii pevného objetí, napsala celou řadu knih (Malý tyran, Neklidné dítě, Pevné objetí) a nedávno poskytla rozhovor pro MF Dnes, který feministky, barbíny, rychlokvašené seminářové bohyně a studentky genderových studií rozhodně nepotěší. Její názory jsou až krutě upřímné a (stačí se rozhlédnout kolem) pravdě i u nás podobné. Odolal jsem pokušení komentovat a dodávat, a tak jsem jen přepsal, co mne nejvíc zaujalo: Pokračování »
Strom života
20.7.2011Problém s hodnocením nového filmu Terrence Malicka je v tom, že je příliš mohutný. Příliš košatý, příliš astrální pro jedno lidské vědomí, tvrdí výstižně jedna z mnoha recenzí na internetu, a má i nemá pravdu. Některé recenze jsou vedle, např. kameraman se chová jako epileptik se steadycamem, neustále vyjíždí ze záběrů, a co nepokazil on, to dokonala pětice střihačů v nesrozumitelném gejzíru záběrů. Hm. Vůbec mi to tak nepřipadlo, naopak, rychlejší střih odpovídá tomu, co vídáme v jiných médiích. Ano, Strom života je polyfonní past na všechny, kteří si filmy (a svůj život) třídí podle bodové stupnice, ale především je to filmová událost, oslava života a umění zachytit filmově základní otázku každého dítěte - „Jak mohu být dobrý, když svět kolem mne dobrý není?“ Kdo z nás si ji v době dospívání nepoložil? Odpověď je obrazová a náznaková. Jednou jedinkrát ji i uslyšíme: Milovat je jediný způsob jak být šťastný. Jestliže nemilujete, život vás mine. Pokračování »
Bohyně ohně
19.7.2011Jednou v Jílovém pan doktor Tomáš už nemohl vydržet nápor tazatelů (ptali jsme se hodně, ale začátečnicky, levohemisférově), a tak nám dal kóan (měl je moc rád a často je používal, právě tak jako ilustrovaných deset způsobů, jak zkrotit buvola rozumu a dosáhnout tak probuzení): Bůh ohně si jde pro oheň. To je všechno? překvapeně jsme se ptali, protože to byl docela jiný kóan, než jsme kdy od něho slyšeli předtím. Až po letech, ve Varšavě na seššinu, když jsem vyluštil svůj otevírací kóan, mi došel smysl i tohoto záhadného slovního nesmyslu. Dnes, když se tak dívám na mnohé současné české intelektuálky (a genderové aktivistky), a když poslouchám vyprávění o střetech s učitelkami a psycholožkami v indické jídelně (jsou poznat na první pohled: zamračené, uječené, neustále si stěžující a vše kritizující, s pusou do podkovy dolů), ten kóan zparafrázuji: mnohé české ženy jsou jako bohyně ohně, které se bezohledně, a za každou cenu, shánějí po ohni. Pokračování »
Terapie filmem (o porodech jinak)
18.7.2011Konečně se ve svém intenzivním babičkování dostávám k pár řádkům reakce na film „Orgasmický porod“. V prvé řadě díky za tip, rozeslala jsem jej na všechny známé strany. Viděla jsem na ČT 2 až reprízu, vstala jsem si na ni o půl druhé… a nelituju toho… Pokračování »
Porody doma (v USA) v souvislostech
15.7.2011Nebo, jinými slovy, psáno pro ty, které neumí číst (mezi řádky). Polehčující okolností je, že v té záplavě šuntu a nejraději negativních a katastrofických zbytečností je docela obtížné neutopit se: nepodlehnout matrixu. A tak přetiskuji zprávu měsíce (pro mne tedy určitě) a jednotlivé, pro běžné čtenářky neviditelné aspekty pod obvyklou rozlišovací schopností mainstreamové populace, navyklé číst jen povrch krátkých zpráv, jim rozklíčuji. Tož, malověrné, čtěte, a myslete na chorál oslavy zázraku stvoření. Nechť vás porodní síla provází! Pokračování »
Co se v mládí naučíš
14.7.2011Co se v mládí naučíš, je prej základ moudrosti. Jenže ve stáří najdeš jen snůšku blbostí, zpívá ve stejnojmenné písničce Jarda Svoboda se svou skupinou Trabant. Protože jsem už starší a do školy jsem začal chodit za Stalina, raději nevzpomínám ani na učitele, ani na horu dnes nesmyslných informací o hloubce Bajkalského jezera a počtu tun vytavené oceli v SSSR. Když se změnil režim, doufal jsem, že současná mládež na tom bude mnohem lépe. Některým se povedlo nenechat se zglajchšaltovat, většina ale (tak jako rodičky v porodnicích) podlehne a všechno, co se naučí, se nenaučí ve škole. Pokračování »
Výpisky o feminismu
12.7.2011Několik čtenářek (a jeden čtenář) mne nazvalo feministou. Jedna z nich to myslela dobře, prý každý, kdo se zasazuje o práva žen, je feminista, ale já se ohrazuji, protože slovo feminismus získalo v posledních pár dekádách příliš pejorativní odér. Ota Ulč, spisovatel a novinář se značnou zkušeností pedagoga na amerických univerzitách, v této souvislosti se výstižně zeptal: kolik lidí mi musí plivnout do polévky, aby mi přestala chutnat? Napsal také záslužný článek, který by měl být povinnou četbou ministryň a uchazeček o genderová studia. Tvrdí stejně jako já, že feminismus se vymkl z kloubů, a zmíněná genderová studia, což je v podstatě pohrobek feminismu (někde jsem již poznamenal, že prakticky všechny věrozvěstky feminismu se na stará kolena vdaly) směřují rovněž do pekel „dobrých“ úmyslů. Uvádím některé části jeho stati jako ilustraci a důkaz i mého odmítnutí nálepky „feminista“. Čtěte pozorně a opatrně, po částech, aby vám nezaskočilo a všem, mužům i ženám, které s feminismem (neinformovaně) koketují, to konečně došlo. Pokračování »
Hmm, z čeho mám (velkou) radost
11.7.2011Vážený pane, chtěla bych Vám moc poděkovat za Vaši dosavadní osvětu o přirozených porodech. I mé biologické hodiny tvrdí, že je ten správný čas na přírůstek do rodiny (je mi 29 let). A moje situace v práci je tomu značně nakloněná (buď mateřská nebo změna zaměstnání)… volím mateřskou. Jsem totiž už osm let u stejné firmy. Snažím se meditovat a myslet na miminko, nabízím dušičce u mně místo pro znovuzrození. Představuji si krásného chytrého zdravého a šikovného chlapečka, kterého porodím přirozeně. Pokračování »
Výpisky korálkové
8.7.2011Když jsem před (často mnoha) lety mluvil nebo psal např. o tom, že žena intuitivně pozná genetickou kompatibilitu jen z feromonů v pachu (potu) toho kterého muže (a jak je tedy pro budoucnost její i společnosti nebezpečná např. hormonální antikoncepce), občas mne posluchačky nebo čtenářky chtěly dokonce (na internetu samozřejmě jen virtuálně, ale o nic méně bolestivěji) kamenovat. Celé roky narážím s tvrzením, že porod doma je bezpečnější příjemnější a levnější (a že jsou to rodičky samy, které to mohou změnit, prostě protože nebudou chodit rodit jako ovce do velkovýroben poškozených výrobků), a že tím, že přestaly pečovat o své muže a děti, a podle diktátu módy stále více a dráže pečují jen o sebe, jsou také stále méně šťastné. Už je to tady! Pokračování »
Výpisky prognostické
7.7.2011Eurozónu časem opustí některá ze členských zemí, myslí si slavný finančník George Soros. Evropa nemá žádný plán B, musí si přiznat, že současný systém je neudržitelný, jinak se blíží ekonomickému kolapsu, řekl, a uvádí tak mé další, tentokrát poněkud prognostické výpisky (z četby tisku), se kterými se roztrhl pytel, a které rozhodně nejsou optimistické. Mnoho jevů v naší zemi ukazuje, že nechřadneme ani ekonomicky, ani slabostí demokracie, ani úbytěmi občanské společnosti… Naše choroba je stav blízký mravní agónii. A v této havarijní situaci máme bohužel prezidenta bez mocné a neotřesitelné mravní autority, píše režisér a básník Miloš Horanský (LN 27. 6.2011). Pokračování »
Lahody (jahody)
4.7.2011Jestli něco charakterizuje zen, tedy umění žít teď a tady, na 100% (což je asi to jediné, co na něm dokáží obdivovat i ti, kteří mu vůbec nerozumí, viz nicneříkající článek v červencové Regeneraci), pak je to klasická historka o tom, jak člověk utekl loupežníkům a přepadl přes sráz. Visel jen za nějaké kořeny. Dole v džungli zařval tygr. Loupežníci každou chvíli dorazí. V tom člověk visící ze srázu spatří několik nádherných zralých lesních jahod: jednou rukou jednu utrhne, a dá do úst: ó, jaká lahoda. Pokračování »
Rodit jinak na YouTube
3.7.2011Matemašte, jak by řekl japonský obdivovatel kabuki, všechny mé sny se naplňují. Když už dokážu celé hodiny poutavě a alternativně vyprávět na různá témata (hudba jinak, zvláště ta indická a tibetská, přirozené porodnictví, duchovnost a zvláště pak zen a buddhismus, rozdíly a vztahy mezi muži a ženami atd.), vědomě a dobrovolně jsem „odešel“ do důchodu. Přestal jsem jezdit, nechť lidé jezdí za mnou (a mnozí to pochopili a činí tak). Pokračování »
Výpisky o genderu (s komentářem)
1.7.2011a reakce na článek v „kojícím“ čísle Nového prostoru: Maminky v místním satelitním městečku mají pocit, že kojení je něco zastaralého, co provozují necivilizovaní lidé, nižší vrstvy, které si nemohou dovolit utrácet za umělou výživu. Z oněch jedenácti novopečených maminek kojí jen čtyři a ostatní o tom nechtějí ani slyšet. Tři z nich prý nekojí kvůli silikonovým implantátům… Bio je dobré, ale nesmí přinášet žádné nepohodlí. Kojení přináší nepohodlí, bolest a omezení, navíc nedává šanci prokázat se nejnovější značnou výživy, různými elektronickými ohřívátky a módní lahví. Alexandr Budka v článku o kojení, časopis Nový prostor 378 Pokračování »
Gender proti přirozenosti
29.6.2011Protože „podle ovoce“ nejlépe poznáme kvalitu jinak nerozluštitelných stromů a autorek, a protože kdykoliv narazím na nějaké články žen, které „vyučují“ genderová studia (v tomto případě na FSS MU v Brně), otevře se mi kudla lítosti v kapse, musím reagovat i na článek „Proti přirozenosti“ Kateřiny Liškové. Nové 378. číslo časopisu Nový prostor, které od konce června 2011 prodávají sociálně i jinak handicapovaní prodejci ve stanicích metra, má totiž jako ústřední téma Kojení. Kromě obvykle pojatých a celkem rozumných článků, či zmínky o tom, jak v satelitním městečku je kojení zastaralé a znakem socek, je zde další perla genderových studií. Je to totiž už až typické: tyhle vzdělané genderové aktivistky (a po vlastních zkušenostech, nezlobte se, musím zevšeobecnit) přirozeně musí zkritizovat i jinak nekritizovatelné věci, i kdyby na chleba nebylo. Pokračování »
Dokonalost (krahujce)
27.6.2011Vždy mne spolehlivě pobavil naivní úděs v očích majitelky roztomilého chlupatého stvoření, které se v okamžiku, kdy uvidělo myš, proměnilo v dokonalý stroj na zabíjení. A pokud už nějaká chovatelka rozumově uchopila ideu, že holt kočky to (zabíjení myší) mají v povaze, nedokázala pak vydýchat způsob, jakým to roztomilé zvířátko trénuje na další úspěšné lovy tím, že myš jen tak přizabije, a ještě si s ní (krutě, tak krutě, vzdychají ty křehké ženy) deset minut hraje. Myš nemá šanci, a právě tak neměla šanci hrdlička, se kterou z nebe pod ořešák slétl krahujec, a poskytl mi dvacetiminutové představení dokonalosti. Pokračování »
(Bodhisattva?) Steve Jobs
23.6.2011Slovenský čtenář mi (jako reakci na můj nadšený článek o i-padu2) poslal odkaz na přednášku zakladatele společnosti Apple: Prikladam videjko o Stevovi Jobsovi, ktoremu do znacnej miery mozeme dakovat (aj) za iPad. Skuste si jeho nazory vypocut, a zrovnat s tym, co urobil – a chcem sa vas opytat: vyzera podla Vas takto bodhisattva v XXI. storoci? Lebo ja si myslim ze ano. Len o tom (pravdepodobne) nevie… Ihned jsem si Steva poslechl a byl nadšen. Také protože už více jak 35 let kolem sebe (z vlastní zkušenosti) šířím radu, že člověk by měl umanutě hledat a nalézt, a pak se učit a dělat jen to, co ho baví. Přečtěte si nejprve (vychutnejte slovenčinu) komentář, o čem to je a bude, a pak klikněte a v celku shlédněte, co říká člověk, který ovlivnil životy nás všech jako nikdo jiný.
Pokračování »
Hudba jinak na YouTube
21.6.2011Protože technologie pokročila a slovo dalo slovo, dávný známý s kamerou z druhé ruky přišel, natočil (přednášku s ukázkami prapodivných a spíše terapeutických než hudebních nástrojů v klubu Dajána) a umístil na YouTube. Uff. Hurá. Pokračování »
