Na počátku května jsem se v čajovně v Litomyšli nechal natočit na video. Prezentoval jsem tam svou přednášku se záměrně matoucím titulem Jak jsme zmateni rozumem. Zkušení čtenáři a vyhledávači lahůdek na YouTube budou možná ještě zmatenější existencí rok a půl starého videozáznamu mé přednášky na přibližně totéž téma, tehdy šlo ale o alternativně ekonomickou konferenci. Pokud tedy jde o zmatení rozumem, a duchovnost a cesty k ní vedoucí (a také o hudbu jinak), platí tohle video. A protože je to záznam přednášky pro publikum, které sledovalo na zeď promítanou připravenou prezentaci, požádal jsem kameramana Jana Látala, aby při zpracování použil některé citáty z prezentace v samotném videu, i za cenu, že ti, kteří budou přenášku pozorně poslouchat, budou muset, aby stačili sledovat mou řeč, ale zároveň přečíst a pochopit citáty, občas prostě video zastavit. Pokračování »
Zmateni rozumem na YouTube
22.8.2011Smutné zjištění
22.8.2011Už jsem dost starý a životem poučený, abych věděl, že některé věci a jevy prostě nemohou fungovat. Tak jako nespojíte oheň s vodou, nebo tři čtvrtiny horoskopických znamení (a mladým radím už hezky dlouho, aby si zjistili vzájemnou kompatibilitu a ušetřili tak hodně emocí, času a peněz prostou prevencí nefungujících vztahů), právě tak nezměníte dlouhodobě vytuněné myšlení (a mozky) některých lidí. I Petr Šabach teď musel v rozhovoru nazvaném „Byli jsme jak stádo idiotů“ smutně konstatovat, že „naše generace se zmýlila ve víře, že svině přirozeně vymřou.“ Mí čtenáři již ví, že nejde o „svině“, ale o způsob porodu a výchovy. Mozek člověka je dokonalý: umí být geniální a vynalézavý, ale právě tak snadno udavačský, závistivý a chamtivý. Řada lidí a žen jej vytrénovala k nenapravitelné zatuhlosti, a i jejich mozek od určitého věku nepochopí nic, kromě toho, co už někdy pochopil. Nejlepší prevencí i lékem je aktivní duchovnost (a upřímní kriticky upozorňující přátelé).
Výpisky, které (ne)potěšily
19.8.2011Protože kromě úvodního citátu (který ovšem potěšil hodně) jsou všechny negativní a tvrdí totéž, co jsem tvrdil, tvrdívám a budu tvrdit i nadále… a protože rozhodně nemám radost z toho, že jsem (nejen já) měl a mám pravdu. Roky píšu a tvrdím, že ještě není tak zle, aby mohlo být lépe, ale v novinách to vždy opravili: ještě není tak dobře, aby mohlo být lépe (pokud jde o rozhovory, české noviny a časopisy nejsou ochotny a schopny, přes sliby novinářů, posílat rozhovor k autorizaci), tak snad začíná být tak zle, že si to lidi uvědomí a něco s tím (nesmyslným chráněním vinných elit a bank) začnou dělat. Klikněte na odkaz, a vygůglujte si, pokud je neznáte, i jména autorů citátů. Pokračování »
Nepřipravení
17.8.2011Dvě ženy a jeden muž mi v rámci předpůlnočního pořadu na Dvojce Českého rozhlasu (a telefonních hovorů s posluchači) vytkli, že mluvím moc rychle, moc energicky, a proto by si mne jako svého učitele nevybrali. Hm. Co je to za naivní předpoklad, že duchovní učitel nebo mistr bude mluvit tak, jak se to novicovi nebo začátečnici líbí? Situaci vyhrotím: copak ty paní, až se budou topit a připlave je zachránit bíbratej námořník, jeho pomoc odmítnou, protože nesnáší vousatý mužský? I moderátor se děsil, že jsem moc náročný… Hm. Tenhle národ není připraven (na krizi, neřkuli na duchovnost, nebo dokonce hlasitý, pravdivý a energický způsob výuky, ale ani na radikální změnu školství, zdravotnictví a porodnictví, ale ani na nezištné bankéře či poctivé politiky s vizí), přestože tady jde skutečně o život. Pokračování »
Duchovní podnájem v Praze
16.8.2011Nabízím dvěma zájemcům od září levný podnájem na okraji Prahy (s hezkým okolím a dobrou dostupností – za půlhodiny busem a metrem v centru): zvláštní místnost pro každého, společná koupelna, WC a kuchyňka. Společný i trávník a velký ořešák (meditace drobným zahradničením), pod kterým budeme sedět a probírat všechny aspekty duchovní Cesty, občasné společné diskusní večery, učení zenovým pingpongem a nácvikem bdělého vědomí. Zájemci ozvěte se na marek@baraka.cz, po osobní návštěvě si ty nejpřipravenější vyberu. Pokračování »
Obchodník s posvátnými slovy?
15.8.2011Pravidelně potkávám někdejší absolventy mých přednášek, kteří jako prvního (z další řady lektorů, šamanů a duchovních učitelů) zažili mou smršť zážitků, vtipů, životních příběhů a metafor, spojených s duchovností. Stěžují si obvykle, že od té doby už nikdy nic takového nezažili, a ze všech dalších přednášek (šamanů z deštného pralesa, Indiánek z And nebo Indů z Himálaje) odcházeli neukojeni, ba dokonce zklamáni. Nebo jinak, zatímco v 70. letech min. stol. nebylo ani pomyšlení, že potkáte pravého gurua nebo zenového mistra, nebo dokonce nějakou dobrou knihu o duchovnosti, dnes je plno spíše ezošrotu a rádoby satsangových přednášek, a jeden žasne, na co všechno čeští hledači sebe sama (protože o nich a pro ně je tento fejeton) zaplatí vstupné (a zdvořile vyslechnou nudné a nic nového nepřinášející řeči). A tak při vší úctě, a s úvodní omluvou za razanci (jak jinak ty zbloudilé varovat?) naznačuji… Pokračování »
Pozvánka k poslechu
12.8.2011V sobotu 13. 8. 2011 budu od 22:30 hodinku a půl (samozřejmě s nějakou tou hudbou) na bývalé stanici Praha, dnes Dvojka, rozmlouvat s moderátorem Jakubem Šiškou o buddhismu, praktické duchovnosti, o životě a tak vůbec. Máte-li tu možnost, dejte si pak tranzitorové rádio na baterky na polštář do postele, lehněte si, uvolněte se… pokusím se o to, aby vám bylo milo a příjemno, a abyste do půlnoci neusnuli.
Výpisky (krizový srpen 2011)
12.8.2011Další vichry ekonomické krize, další skandálky ve vládě, „boj“ proti kůrovci i odpůrcům boje, krachy na burzách… tento způsob srpna zdá se mi poněkud nešťastným, ale logickým. A tak cituji (všimli jste si, že mé pravidelné výpisky už jsou ostřejší a pádnější, než většina mých, kdysi na respekt.blogu tak kritizovaných názorů?) a sem tam v závorkách komentuji. Většina rozumných autorů je ale stále jen ve fázi komentování reality, schází návrhy řešení (nebo dokonce návody na použití člověka). Ale přece jen, našla se žena, terapeutka, která žensky pohladila hřebíček po hlavičce. Nečekám ale, že by probrala profesně zaslepené mozky mužů politiků a odborníků. Pokračování »
Úroda na Stroupečku 2011
11.8.2011Kráva Jůlinka je březí. Je to kráva menší, vyšlechtěná na mléko. Má nádherné velké černé oči. Často mi připomíná krávy z hinduistických ikon nebo takové, jaké se pasou v Africe, jenž jsou například pro kmen Masajů posvátné. Že je březí, jsem poznal už pár dnů před odborníkem, při dojení jsem totiž pociťoval, že stále rostoucí bříško mě nutí natahovat ruku víc a víc. Jůlinka nám denně dá kolem 8 litrů mléka, které z části vypijeme, zpracujeme na tvaroh, sýr, máslo a kefír, zčásti předáme druhému spolumajiteli, kterým jím hlavně krmí jelena, kterého před pár měsíci našel. Mirek dojí ráno a večer, k tomu po ní ještě občas posbírá hovínka, která suší na slunci, já zase udělám z jejího mléka máslo a z něho ghí, a dohromady již máme vše potřebné na agnihotru, kterou si večer společné užíváme. Je to úžasné, kolik toho dává jedna kravička. Teď už víc chápu, proč je např. v Indii kráva posvátné zvíře. Jedna taková kráva totiž musela být pro rodinu (nebo kmen) hotový poklad. Svým mlékem by v době hladu uživila i 10 lidí. Její mléko je navíc pro městského člověka překvapivě tučné, mnozí říkají, že chutná jako máslo. Pokračování »
Stromy paní Květy?
10.8.2011Jsme na Blaníku. „Musím ten strom obejmout, promiň,“ vykročí najednou paní Květa vstříc dvousetletému smrku. „Tak běž,“ svolí rozšafně pan Václav a opírá se pobaveně o vycházkovou hůl. „A jak ho budeš objímat? Jako milence, nebo jako kamaráda?“ vyzvídá. Ale paní Květa už se se zasněným výrazem tiskne tváří ke kůře úctyhodného kmene. Je to jeden z příznačných výjevů z vlastivědného seriálu Magické hory, v němž geolog Václav Cílek chodí s herečkou Květou Fialovou po význačných kopcích Čech a Moravy. Celý pořad je pozoruhodným hybridem mezi popularizačně-vědeckým krajinářským výkladem a dadaistickým kabaretem. Ve zvláštním kříženci žánrů se prolíná archeologie a new age estetika, duch starých Keltů s neviditelnou přítomností vodníků a víl, píše ironicky v článku Stromy paní Květy v Respektu 32/11 Jan Gregor. Jenže je, jako ostatně většina veřejnosti, zvláště té odborné, přinejmenším ve věci objímání stromů vedle jak ten smrk. Pokračování »
Úroda 2011
8.8.2011Co se nám tu letos v Dolních Měcholupech urodilo? Několikrát jsem se probral ostrou chutí rybízu, sem tam jsem si dal angrešt, tři broskve na mladém stromku postupně ohnily, snad příště, omrzlé víno se probralo, ale bez hroznů, tráva už je zase zelená a posečená, a při pokusu pohnout tou největší dýní hokkaido v té správné oranžové barvě se stonek uloupl, jakoby už byla zralá… uvidíme. Tak jsem ji vystavil v proutěném houpacím křesle, zavěšeném tak, aby se na něm nikdo nemohl houpat (a ošoupat mi dole pečlivě a pracně pěstovaný trávník). Pokračování »
Pozvánka k televizoru
5.8.2011Vážení přátelé jiné hudby a zázraků v podobě neuvěřitelných výkonů lidských, zvu vás k televizoru v noci ze soboty na neděli: v 1.10 na ČT 2 se opakuje dokumentární film o hluché bubenici Evelyn Glennie Dotek zvuku. Vřele doporučuji pokochat se ukázkou její hudby, tvorby, života. Pokračování »
Ignorant Bull in a ChinaShop
4.8.2011Hardly anyone is perfect in all aspects of their life. However, everybody should always strive to improve the ways in which he functions, perceives, reacts and lives. Similarly as in the game of table tennis or any other high focus activity, one can learn a lot just by observing other people’s mistakes. Quite often it’s enough to read what people do and cause and one can reflect back that he/she may not be able to see, hear or realize everything in its true meaning (most of the time we only hear and see what we want to hear and see, and we’re stuck in our own bad habits which makes it hard to admit that things are actually a lot different). When I recently talked to a young man who has told me what he has experienced in his childhood, I had to ask him to write everything down (and hopefully those fathers and mothers with similar tendencies will learn their lesson). Now it’s all down in black and white, it reads almost like a set of instructions (which is perhaps the right thing for future generations – a preventative measure).
Pokračování »
Zároveň
3.8.2011Novicové a začátečníci všeho druhu dělají jednu zásadní chybu: i když se cele soustředí na konkrétní tréninkovou či pracovní metodu, zapomínají přitom mít na mysli zároveň i konečný úmysl. V případě studentů duchovna tedy dosáhnout probuzení, ale ne jen pro sebe, ale zároveň aby mohli poté pomoci všem dalším trpícím (tak jako to udělal Buddha, když po dosažení osvícení celý další život učil). Slůvko zároveň je zde v mnoha úrovních důležitější než většina lidí tuší. Pokračování »
Jak jsem nic neočekával
2.8.2011Novicové to nemají lehké, ale vyvíjejí se. Mladší pobývá na jedné ekofarmě, a pere se se sebou zdatně, nahoru a dolů, stále dokola. Jsem si jist, že následná e-mailová a esemesková výměna informací o vývoji (mysli) konkrétního novice pobaví, potěší a dokonce i jeho samotného (když ne hned, tak v budoucnu jistě) poučí stejně jako i další adepty novicovství (chybami druhých se člověk nejlépe naučí, vždyť to znáte). Pokračování »
Výpisky k pousmání
1.8.2011„Ty se chceš vrátit ke svému muži?“ diví se kamarádka. „To víš že chci. Už se nemůžu dál dívat na to, jak si teď spokojeně žije.“ (Tajenka křížovky z MF Dnes) Vypisovat je dnes rozkoš, prakticky v každých novinách a internetových denících se najdou perly, ať odvážně pojmenovávajících současný stav, tak i těch i mně libých optimistických (viz poslední výpisek). Užijte si… Pokračování »
O psychotickém původu našich potíží
29.7.2011Ve své knize Mystika Západu psychoanalytik a mediální odborník Jan Stern použil termín „psychotický“, a v článku v týdeníku A2 jej vysvětlil. Protože je jeho pohled velmi neobvyklý, a právě proto pádný a nepředpojatým čtenářům a zájemcům snad revolučně srozumitelný, ocituji a doprovodím letmým komentářem. Je nejvyšší čas (ale spíše je již pět minut po dvanácté) odhalit i ty nejvytrvalejší a nenapadnutelné mýty o sobě samých a přiznat si, že jsme jen oběti obětí. Doporučuji přestat po každém odstavci a pozorně vše pročíst znovu, a domýšlet (sociální, dějinné) důsledky. O to snadněji se vám budou číst závěry, které Jan Stern naznačuje ve svém článku Psychotická sociálnost.
Pokračování »
Chvála suši
27.7.2011Anebo by se to mohlo jmenovat Filipika proti přílišným pesimistům, přestože, nebo právě proto, že vím, že původní kritika suši, která mne inspirovala, byla myšlena v dobrém úmyslu. Nebudu zde rozebírat počátky delší diskuse (na téma duchovní Cesty, která může začít třeba tím, že se adept praktického duchovna, jenž se vždy neomylně vrací do bažin své nepozornosti, naučí v nějaké místní restauraci, kde připravují Japonci suši, krájet a být pokorný a disciplinovaný, a třeba se pak, jako jiní podobní, dostane i do Japonska), ale znovu naznačím, že příliš pesimismu škodí zdraví a selsko rozumnému úsudku. Pokračování »
Ne sobě, ale jiným
25.7.2011Napsal mi čtenář, že je gay, a je nešťastný, protože se zase rozešel s přítelem. A chce poradit, co s tím. Jestli třeba nemá zajít za nějakým dobrým astrologem. Hm. Není první ani poslední, který je zmítán hormony a netuší, jak z kolotoče ven. A tak nejen jemu, ale i ostatním zkusím naznačit ne běžnou, ale alternativní, duchovní Cestu. Protože dokud se gayové a lesby, ale právě tak běžní heterosexuálové, budou zajímat jen o ty své rozkoše, řešení nenajdou. Pokračování »
Měřítka humanismu klesají
21.7.2011Jiřina Prekopová, osmdesátiletá psycholožka, která v roce 1970 emigrovala do Německa, a tam rozvinula teorii pevného objetí, napsala celou řadu knih (Malý tyran, Neklidné dítě, Pevné objetí) a nedávno poskytla rozhovor pro MF Dnes, který feministky, barbíny, rychlokvašené seminářové bohyně a studentky genderových studií rozhodně nepotěší. Její názory jsou až krutě upřímné a (stačí se rozhlédnout kolem) pravdě i u nás podobné. Odolal jsem pokušení komentovat a dodávat, a tak jsem jen přepsal, co mne nejvíc zaujalo: Pokračování »
Strom života
20.7.2011Problém s hodnocením nového filmu Terrence Malicka je v tom, že je příliš mohutný. Příliš košatý, příliš astrální pro jedno lidské vědomí, tvrdí výstižně jedna z mnoha recenzí na internetu, a má i nemá pravdu. Některé recenze jsou vedle, např. kameraman se chová jako epileptik se steadycamem, neustále vyjíždí ze záběrů, a co nepokazil on, to dokonala pětice střihačů v nesrozumitelném gejzíru záběrů. Hm. Vůbec mi to tak nepřipadlo, naopak, rychlejší střih odpovídá tomu, co vídáme v jiných médiích. Ano, Strom života je polyfonní past na všechny, kteří si filmy (a svůj život) třídí podle bodové stupnice, ale především je to filmová událost, oslava života a umění zachytit filmově základní otázku každého dítěte - „Jak mohu být dobrý, když svět kolem mne dobrý není?“ Kdo z nás si ji v době dospívání nepoložil? Odpověď je obrazová a náznaková. Jednou jedinkrát ji i uslyšíme: Milovat je jediný způsob jak být šťastný. Jestliže nemilujete, život vás mine. Pokračování »
Bohyně ohně
19.7.2011Jednou v Jílovém pan doktor Tomáš už nemohl vydržet nápor tazatelů (ptali jsme se hodně, ale začátečnicky, levohemisférově), a tak nám dal kóan (měl je moc rád a často je používal, právě tak jako ilustrovaných deset způsobů, jak zkrotit buvola rozumu a dosáhnout tak probuzení): Bůh ohně si jde pro oheň. To je všechno? překvapeně jsme se ptali, protože to byl docela jiný kóan, než jsme kdy od něho slyšeli předtím. Až po letech, ve Varšavě na seššinu, když jsem vyluštil svůj otevírací kóan, mi došel smysl i tohoto záhadného slovního nesmyslu. Dnes, když se tak dívám na mnohé současné české intelektuálky (a genderové aktivistky), a když poslouchám vyprávění o střetech s učitelkami a psycholožkami v indické jídelně (jsou poznat na první pohled: zamračené, uječené, neustále si stěžující a vše kritizující, s pusou do podkovy dolů), ten kóan zparafrázuji: mnohé české ženy jsou jako bohyně ohně, které se bezohledně, a za každou cenu, shánějí po ohni. Pokračování »
Terapie filmem (o porodech jinak)
18.7.2011Konečně se ve svém intenzivním babičkování dostávám k pár řádkům reakce na film „Orgasmický porod“. V prvé řadě díky za tip, rozeslala jsem jej na všechny známé strany. Viděla jsem na ČT 2 až reprízu, vstala jsem si na ni o půl druhé… a nelituju toho… Pokračování »
Porody doma (v USA) v souvislostech
15.7.2011Nebo, jinými slovy, psáno pro ty, které neumí číst (mezi řádky). Polehčující okolností je, že v té záplavě šuntu a nejraději negativních a katastrofických zbytečností je docela obtížné neutopit se: nepodlehnout matrixu. A tak přetiskuji zprávu měsíce (pro mne tedy určitě) a jednotlivé, pro běžné čtenářky neviditelné aspekty pod obvyklou rozlišovací schopností mainstreamové populace, navyklé číst jen povrch krátkých zpráv, jim rozklíčuji. Tož, malověrné, čtěte, a myslete na chorál oslavy zázraku stvoření. Nechť vás porodní síla provází! Pokračování »
Co se v mládí naučíš
14.7.2011Co se v mládí naučíš, je prej základ moudrosti. Jenže ve stáří najdeš jen snůšku blbostí, zpívá ve stejnojmenné písničce Jarda Svoboda se svou skupinou Trabant. Protože jsem už starší a do školy jsem začal chodit za Stalina, raději nevzpomínám ani na učitele, ani na horu dnes nesmyslných informací o hloubce Bajkalského jezera a počtu tun vytavené oceli v SSSR. Když se změnil režim, doufal jsem, že současná mládež na tom bude mnohem lépe. Některým se povedlo nenechat se zglajchšaltovat, většina ale (tak jako rodičky v porodnicích) podlehne a všechno, co se naučí, se nenaučí ve škole. Pokračování »
